Přídomek moderní historické město je stále živoucím dokladem toho, co východočeská Litomyšl návštěvníkům nabízí. První písemná zmínka k roku 981, středověké sídlo biskupství, působení významných rodů, jako byli Pernštejnové nebo Trautmannsdorfové, to jsou jen střípky rozměrného zrcadla bohaté historie Litomyšle. Dominanta města, renesanční zámek z roku 1568, je hlavním dějištěm národního festivalu Smetanova Litomyšl, druhého nejstaršího hudebního festivalu v České republice.
Monumentální piaristický chrám Nalezení svatého Kříže nás navrátí do 18. století, k piaristům, řádu vzdělanců a učitelů – ti v sousedící koleji vyučovali již od roku 1644. Tehdejší majitelé litomyšlského panství, Trautmannsdorfové dali chrám vystavět podle projektu G. B. Alliprandiho, dostavěn pak byl F. M. Kaňkou v roce 1722. Není to však jediná připomínka barokní architektury v Litomyšli. Uveďme například kostel svaté Anny, či pozdně barokní budovu proboštství ze 70. let 18. století.
Když do Litomyšle zavítáte v druhém srpnovém týdnu, dýchne na vás právě duchem baroka a to díky festivalu Litomyšlské dny barokní tradice, který se zde koná již čtvrtým rokem. Festival spojuje duchovní a kulturní aspekt, je připomínkou barokní zbožnosti a snaží se o zdůraznění dědictví baroka a jeho stálou živost. Koncerty, bohoslužby, přednášky či poutě vás zavedou do mnoha tamějších zákoutí. Letošní ročník festivalu nabízí hned dvě významné akce. Tou první je mše svatá sloužená v mimořádné formě římského ritu. Poprvé po více než půl století proběhla v piaristickém kostele tzv. předkoncilní mše v rámci festivalu v roce 2017. Letos to bude podruhé, 18. srpna v piaristickém chrámu Nalezení svatého Kříže. Hudebně bohoslužbu doprovodí Literátské bratrstvo od kostela svatého Jindřicha v Praze. Zazní Missa Sancti Adalberti litomyšlského rodáka a piaristy Vojtěcha Pelikána.
V proboštském kostele Povýšení sv. Kříže. zazní po více než tři sta letech novodobá premiéra děl litomyšlských skladatelů. Soubor La Bilancetta uvede skladby T. F. Skrživanka a J. Kopeczkého v úterý 13. srpna. O bohatém hudebním životě a vysoké kvalitě provozované hudby v proboštském (dříve děkanském) kostele Povýšení sv. Kříže v Litomyšli vypovídá dochovaná sbírka asi 400 převážně rukopisných hudebnin z 18. a 19. století, nedávno nalezená na kůru tohoto kostela spolu s fragmenty několika hudebních nástrojů a nezbytného vybavení pro hudebníky ze stejného období (tympány, notové pulty, svícny na notové pulty,…). Jde o sbírku pro muzikology dosud neznámou, není uvedena v publikaci Průvodce po pramenech k dějinám hudby (Praha 1969), o existenci těchto hudebnin nevěděl ani v Litomyšli žijící významný muzikolog Jan Kapusta (1932–2011), autor řady studií o hudebním životě Litomyšle v 19. století. Nejstarší datovanou hudebninou je fragment kompozice Cantio od Hatasse z roku 1731. Velmi cenný je například soubor 25 většinou datovaných opisů pořízených v 60. letech 18. století kantorem Rissanem. Jiří Mikuláš zpracovává od roku 2016 sbírku pro Souborný katalog Národní knihovny ČR a mezinárodní katalog hudebních památek RISM. Připravuje též tematický katalog sbírky, který bude vydán Národní knihovnou ČR. Součástí sbírky jsou též autografy a opisy zajímavých kompozic dosud neznámých skladatelů 18. a počátku 19. století – místních varhaníků J. Kopeczkého a T. F. Skrživanka. Zápisy jejich skladeb se unikátně zachovaly pouze v tomto kostele.
Joseph Kopeczky (1728/29–1775), rodák z Chocně, působil ve zdejším chrámu Povýšení sv. Kříže až do své smrti ve funkci varhaníka. Dochovaly se pouze jeho Responsoria k Temným hodinkám. Thomas Franciscus Skrživanek se narodil v roce 1731, v Litomyšli byl činný jako subkantor a varhaník. Jsou od něj dochovány dvoje litanie a tři drobnější chrámové skladby. Hudební vzdělání získal zřejmě během studií na gymnáziu a filozofii u litomyšlských piaristů. Jako nejhorlivější pěstitelé hudby se piaristé věnovali zejména vyučování na školách všech stupňů. Působili spíše v menších městech a jejich žáci pocházeli mnohdy z chudších vrstev. Měli speciální hudební semináře, kde mohli nemajetní nadaní chlapci získat kvalitní hudební vzdělání. Členové piaristického řádu se věnovali aktivně hudbě i jako kněží a mnozí prosluli jako chrámoví skladatelé a hudební pedagogové.
Dle Tomáše Hanzlíka se hudební tvorba všech příslušníků piaristického řádu „vyznačuje naprosto profesionálním zvládnutím skladatelské techniky, na svou dobu vyspělou harmonií, kontrapunktem, instrumentací či zpracováním liturgických textů. Ani u autorů s minimem zachovaných skladeb není možné vypozorovat jakýkoliv kvalitativní propad.“ Po tomto výkladu jistě nepřekvapí mimořádná kvalita pěti dochovaných Skrživankových chrámových skladeb. V současné době je v tisku kritická edice kompletního dochovaného díla T. F. Skrživanka, jejímž vydavatelem je Národní knihovna ČR.
V rámci festivalu také proběhne výstava Litomyšlští skladatelé, která představuje tento průlomový objev v oblasti regionální hudební tvorby. Komentovaná prohlídka této výstavy proběhne v den koncertu, tedy 13. srpna v Regionálním muzeu. Výstavou provází její autor, Mgr. Jiří Mikuláš, Ph.D. z Národní knihovny České republiky. Více informací naleznete na webu festivalu.
Veronika Kladivová je dramaturgyní festivalu, Jiří Mikuláš je muzikolog zabývající se hudbou 18. a 19. století v Čechách.
