46. ročník Mezinárodního hudebněvědného kolokvia (spojený s Moravským podzimem) s podtitulem Podoby a proměny hudebních institucí a hudebních projevů 1618 – 1815 se konal 10. až 12. října 2011 v Dietrichsteinském paláci v Brně. Zazněly zde příspěvky badatelů z České republiky, Slovenska, Polska, Velké Británie, Německa, Rakouska a USA. Úvodní zdravice se ujal nově jmenovaný rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek . S nadsázkou v ní vyzval muzikology, aby využili konference jako jedinečné možnosti prohloubit nejen své odborné znalosti, ale též navázat nová přátelství a vědecké kontakty v duchu jakéhosi „tajného společenství“.
Úvodní blok prvního dne věnovaný monastické kultuře zahájil referát Ladislava Kačice (Bratislava) zabývající se specifiky františkánské hudby na Moravě v 17. a 18. století; zdůraznil zde též tehdejší kooperaci mezi Českými zeměmi a Rakouskem. Irena Veselá (Brno) promluvila o životě a díle skladatele a regenschoriho u brněnských augustiniánů Pavla Josefa Marka (1748 – 1806); referát byl protkán řadou příkladů z jeho tvorby a otázky vzbudil vztah skladatelova odkazu k dílu Leoše Janáčka. Maciej Jochymczyk (Krakov) přiblížil šíření chrámové hudby důležitého rakouského barokního skladatele Amaduse Ivanschize ve střední Evropě. Následně Jana Perutková připomněla dvě velká letošní jubilea česko-slovenské muzikologie: šedesátiny Ladislava Kačice a osmdesátiny mozartovského odborníka Tomislava Volka. Zajímavé téma hudby u benediktýnek (konkrétně z kláštera v Sandoměři) v 18. století představila Magdalena Walter-Mazur (Poznaň). Před polední pauzou promluvila Michaela Freemanová (Praha) o hudebních sbírkách moravských klášterů řádu Milosrdných bratří. Druhý blok, věnovaný proměnám liturgické hudby, zahájil Robert Rawson (Canterbury) pozoruhodnou, poněkud strukturalisticky pojatou přednáškou o kontrastech stylu a textury a „ozvěnách“ paraliturgických hudebních praktik v dílech českých skladatelů první poloviny 18. století (J. D. Zelenka, Š. Brixi). Jana Michálková Slimáčková (Brno) připomněla poměrně nedoceněné téma barokních mší a došla k závěru, že v 18. století proběhla ve střední Evropě stylistická revoluce v podobě vzrůstající individualizace skladatelské tvorby i v tomto nejkonzervativnějším hudebním druhu. Petr Hlaváček (Brno) se zaobíral hudbou v moravských venkovských kostelech po josefínských reformách, František Malý (Brno) památkami figurální hudby v německých vesnicích znojemského regionu. Odklon k problematice romantismu potom představoval referát Hermanna Junga (Mannheim) o stylovém vývoji Schumannových Requiem. Vítaný interdisciplinární přesah představovala přednáška filoložky Marie Škarpové (Praha) o Brideliových Jesličkách a Komenského kancionálu, zahajující blok věnovaný hymnologii. Na tuto přednášku navázal Tomáš Slavický (Praha) referátem o recepci Brideliových vánočních písní v 17. až 19. století. První den konference zakončil Vladimír Maňas (Brno) příspěvkem o vztahu katolických kázání k hudbě na raně novověké Moravě, představujícím průnik hudební teorie a historiografie s kulturními dějinami. První blok druhého dne patřil hudebním centrům. Alison Dunlop (Vídeň) se ve svém příspěvku blížila východiskům tzv. New Historicism; ukázala, že tzv. Kaiserstil (vídeňský císařský styl) nebyl pouze stylem hudebním, ale komplexním kulturním systémem, a hudba byla jednou z jeho složek. Na problematiku Kaiserstilu na dvoře Karla VI. navázala Elisabeth Fritz-Hilscher (Vídeň). Erick Arenas (Stanford) se zabýval liturgií na vídeňském dvoře v sedmdesátých letech 18. století, Claudia Michels (Vídeň) pak přiblížila postavu Francesca Borosiniho, veleslavného vídeňského tenoristy a impresária. Jana Perutková (Brno) přednesla příspěvek o identifikaci pěvců z vídeňského Kärntnerthortheater z let 1729 – 1742 na základě dopisů hofmeistera Georga Hoffmanna hraběti Questenbergovi. Tento blok zakončil Thomas Hochradner (Salcburk) referátem o nových výzvách hudební vědy. Následovaly přednášky týkající se problematiky dvorů. Michael Maul (Lipsko) hovořil o vztahu Bacha a hrabat Šporka a Questenberga. Sociálním statusem questenbergských a šporkovských dvorních hudebníků se zabýval Stanislav Bohadlo (Hradec Králové). Jana Spáčilová (Brno) podala přehled problematiky operních divadel na moravských zámcích doby baroka, zdůraznila nerovnoměrnost stávajících vědomostí o tomto tématu a naznačila různé směry, jakými by se výzkum zámeckých hudebních kultur mohl ubírat. Christine Blanken (Lipsko) přednášela o zvláštnostech české bachovské tradice na základě bachovských pramenů ve Valdštejnské hudební sbírce v Doksech. K splacení symbolického velkého „dluhu“ (problému) české muzikologie, postulovanému Vladimírem Helfertem, v podobě výzkumu zámeckých hudebních kultur přispěl také Václav Kapsa (Praha), a to referátem o hudbě na dvoře hraběte Černína ve dvacátých letech 18. století. Závěr dne patřil příspěvku Jana Čižmáře (Brno) o stavu bádání ohledně strážnické zámecké hudební sbírky (dodnes se například s jistotou neví, zda byla ve Strážnici zámecká kapela…). Poslední den nabídl pouze šest příspěvků. První okruh se týkal „cest“, tedy migrace hudebníků, myšlenek, skladeb, stylů. Jana Franková (Brno/Paříž) hovořila o poměrně neprobádaném tématu – o hudbě ve službách Adama Františka a Josefa Adama Schwarzenbergových. Alena Jakubcová (Praha) přiblížila hudební dramaturgii významného principála Václava Mihuleho. Mikołaj Rykowski (Poznaň) následně držel řeč o sociologickém pozadí vzniku a vývoje fenoménu „Harmoniemusik“. Závěrečný blok se týkal hudebních nástrojů. Společný příspěvek Patryka Frankowského a Aliny Mądry (Poznaň) byl věnován dvěma nezvyklým kompozicím pro koncertantní basovou zobcovou flétnu (Perneckherově skladbě Harmonia Pastorella a Triu in F Carla Philippa Emanuela Bacha). A „last but not least“ – zazněl příspěvek Terezy Berdychové (Brno) o instrumentáři barokní lovecké hudby na příkladu dochovaných rohů ze sbírky Národního zemědělského muzea.
Narozdíl od několika předchozích ročníků kolokvia se tentokrát bohatě a často poměrně bouřlivě diskutovalo, což bylo určitě ku prospěchu všech. Hlavním iniciátorem těchto diskusí a pokladačem otázek byl docent Volek. Letošní kolokvium se rozhodně vydařilo; škoda jen, že už několik let nevychází z této konference sborník – zejména tento rok, kdy brněnská muzikologie slaví devadesát let své právoplatné existence (Vladimír Helfert byl habilitován 26. února 1921).
