Do letošního ročníku Pražského jara zasáhla sice pandemie covid-19, ale festivalový tým vykřesal z možností, které mu zbývaly, hodnotný program. Do série streamovaných koncertů zařadil také Koncert mladých talentů 22. května v Sále Bohuslava Martinů HAMU a dal příležitost čtyřem hudebníkům, kteří měli v původním programu festivalu 2020 hrát na samostatných recitálech právě v tomto sále.
Čtyři jména, čtyři nástroje a jeden večer soustředily do koncertního sálu spoustu báječné hudby. Průvodce koncertem Ondřej Havelka uvedl nejprve Ladislava Bilana Jr. s jeho bicími nástroji. Šestadvacetiletý perkusionista sice na Pražském jaru debutoval, ale zkušeností má na rozdávání – vždyť od 13 let byl řádným členem Moravské filharmonie Olomouc! Ze svého původního programu vybral skladbu Alexeje Gerassimeze (1987) Asventuras for Snare Drum využívající širokou škálu úhozů a zvuků, které lze z malého bubínku slyšet; pro Ladislava Bilana báječná příležitost k představení svého talentu v inspirativní skladbě. Jako druhá zazněla Toccata pro marimbu Anny Ignatowicz Glińské, v níž rozezněl nezaměnitelný tón marimby do melodických pasáží i živé zpěvnosti. Dramaturgie tohoto společného koncertu sice omezila výběr skladeb, ale poskytla hudebníkům volbu a Ladislav Bilan volil výborně.
Sedmnáctiletý klavírista Jan Čmejla je na dobré cestě ke zralému umělci. Potvrdil to nejen jeho Chopin v Nocturnu cis moll, ale i následující Barcarola Fis dur. Prokofjevova Klavírní sonáta č. 7 B dur „Stalingrad“ zastoupená 3. větou Precipitato představila suverénního klavíristu, živelného a technicky výborně vybaveného. Klarinetistka Anna Paulová je již ostřílenější z koncertních vystoupení, byla například (spolu s Ladislavem Bilanem) v roce 2014 jedním z mladých muzikantů, kteří hráli na open-air koncertě České filharmonie na Hradčanském náměstí. Pro páteční večer si vybrala expresivní skladbu Bruna Mantovaniho (1974) Bug pro sólový klarinet. Výborná a náročná skladba zazněla v podání klarinetistky s odzbrojující autenticitou. Z původního programu si pak vybrala skladbu Ludus minor Paula Hindemitha a provedla ji s vytříbeným doprovodem violoncella Michala Kaňky s jemnou zpěvností a přesvědčivou diferenciací tónů. Svou volbou novější hudby si rozhodně „neulehčila práci“ a zaslouží za to poklonu!
Sotva dozněl klarinet, nastoupily housle v rukou sedmnáctiletého Eduarda Kollerta, ovšem po krátkém přivítání Lukáše Hurníka. Ten pro mladého houslistu napsal skladbu Martirium jako poctu letošnímu jubilantovi Bohuslavu Martinů. Působivé energické akordy v úvodu s rozvlněným středem a chytlavou melodií střídanou obtížnými pizzicatovými vstupy, jiskřivý tah smyčce, jistota pohybu levé ruky, to byly atributy Kollertovy hry. Stejně tak v závěrečné virtuózní Carmen Fantasy Franze Waxmana (1906-67), v níž připravil pro Joshu Heifetze suitu z Bizetovy opery se všemi záludnostmi a finesami, které báječně zní, ovšem pouze v rukou nejpovolanějších. Odvážný krok, který zaslouží obdiv.
Byl to báječný večer plný hudby bez manýr. I přes technicky náročné uspořádání pódia. Všichni účinkující byli nadšení z možnosti zahrát si i ve ztížených podmínkách a na jejich hře to bylo znát. Ladislav Bilan co nejdříve zamíří opět do Belgie, kde dokončuje studium hry na marimbu u prof. Alberta v Lovani, Jan Čmejla se nyní připravuje sám, ale těší se na pokračování na Pražské konzervatoři u prof. Boguniové, Eduard Kollert čeká na možnost navázat na studium v Madridu a v Interlakenu u prof. Zakhara Brona. Na závěr příjemná zpráva – koncert perkusionisty Ladislava Bilana už je zamluven pro Pražské jaro 2021.
