Před lety se říkávalo – „Česká filharmonie a ti druzí…“ Někdo tím vyjadřoval úctu či respekt k nejlepšímu tuzemskému orchestru, jiný směs vědomí kvalit a závisti. Stojíme na prahu koncertní sezony 2008/2009 a zjišťujeme, že okřídlené úsloví platí jen zčásti. Nelze říci, že všichni členové ČF jsou ti nejlepší, že hrají vždy nejlépe a už vůbec ne, že jejich repertoár je „nejlepší“. Paradoxně zatímco kredit našeho „rodinného stříbra“ globálně vzato stagnuje, tak některá jiná tělesa ČF dohánějí. Pravda, stále má více peněz na prominentní hosty, nežli ostatní, spravují i zvukově nejlepší sál, ale jejich nabídka v nové sezoně není zajímavější než u konkurence, například FOK či PKF. Kdybych měl vyjmenovat projekty, které mi připadají a priori přínosné, pak je to kupříkladu ravelovsko-messiaenovský koncert v listopadu, uvedení u nás téměř neprováděné Mendelssohnovy kompozice Lobgesang v březnu 2009, silné prosincové duo Magdalena Kožená – Sir Charles Mackerras v Martinů Juliettě a provedení v Praze pořadateli v poslední době velmi oblíbené Mahlerovy Druhé symfonie v pojetí Manfreda Honecka coby zářijového zahajovacího koncertu sezony. Není to však zrovna objevné, když jsme ji od ČF slyšeli na počátku května.
Dramaturgie Pražských symfoniků je progresivní a z katalogu vyzařuje snaha hledat nové cesty. Cyklus mladých talentů se zlepšil, budou pokračovat rodinné koncerty Hudba na dotek, skvělým nápadem je Hudební klub Fík, jenž by měl aktivizovat děti, velmi zajímavou myšlenkou je pokus o ustavení pražského Velikonočního festivalu. Konstanty – Komorní hudba, Stará hudba, Světová klavírní hudba – jsou průsečíkem aspirací a uměním (ekonomicky) možného. Určitě potěší vzácné hostování Dagmar Peckové, časté uvádění hudby Martinů, Zemlinského fantazie Die Seejungfrau či dvě obří Dvořákova oratoria – Svatební košile a Requiem .
Pražská komorní filharmonie jistě přitáhne pozornost inauguračním říjnovým koncertem svého nového šéfa Jakuba Hrůši, zářijovým koncertem ke 100. výročí narození Miloslava Kabeláče; nápadem hodným ocenění je lednové provedení celé Mendelssohnovy scénické hudby Sen noci svatojánské . PKF „bojuje“ o dětského diváka s FOK svými rodinnými koncerty a klubem Notička. V nekonfliktním dramaturgickém pražském rámci je cyklus moderní hudby ve Švandově divadle akcí, která má svoje nemaistreamové publikum. To však PKF nestačí, a tak od října odvážně rozjíždí nový projekt – Cyklus Prague Modern @ HAMU.
Po letmém pohledu na pražskou sezonu 2008/2009 se budeme příště věnovat mimopražské koncertní scéně.
