Začátkem srpna oslaví významný americký muzikolog Michael Brim Beckerman své 60. narozeniny. V českém prostředí je prof. Beckerman po dlouhá léta velmi dobře znám, neboť vedle obecnějších témat, jakým je vztah hudby, fyziologie a neurofyziologie, patří k jeho centrálním badatelským tématům právě česká hudba všech období. Jeho vztah k hudbě nikdy nebyl výhradně muzikologický, v roce 1973 získal jako klavírista cenu Long Island Piano Society Award a ve stejném období, kdy studoval na Columbia University hudební vědu (promoval zde v roce 1982 prací Průzkum Janáčkova teoretického díla ) působil jako korepetitor v baletních studiích dvou legend amerického moderního tance – Marty Graham (1973 – 1975) a Merce Cunninghama (1975 – 1978). V uplynulých třiceti letech vyučoval prof. Beckerman zejména na univerzitách ve Washingtonu a v kalifornské Santa Barbaře, od roku 2004 je vedoucím katedry hudební vědy na New York City University v New Yorku.
První kontakt s českým prostředím navázal na konci 70. let minulého století, kdy mu série stipendií (včetně Fulbrightovy nadace a Českého hudebního fondu) umožnilo několikaletý studijní pobyt v Československu (zejména na katedře hudební vědy univerzity v Brně). Je členem řady odborných společností, mj. předsednictva Americké muzikologické společnosti, a nositelem různých řádů a vyznamenání, mj. dvojnásobným nositelem ASCAP-Deems Taylor Award, Janáčkovy medaile Ministerstva kultury České republiky, jakož i medailí Společnosti Antonína Dvořáka, Janáčkovy nadace, Nadace Bohuslava Martinů.
Vedle členství v edičních radách mnoha odborných časopisů je také zakladatelem a hlavním editorem knižní řady Studies in Czech Music , která vychází v newyorském nakladatelství Pendragon Press. Českou hudební kulturu představil i na mnoha konferencích mj. na univerzitách ve Washingtonu (Martinů) a v New Yorku (Dvořák), v newyorském Lincoln Center (The Musical City of Prague, From the Homeland, Mozart and Prague) a na Bard College of Music (Janáček). Vedle mnoha desítek odborných studií publikoval též řadu knih o Dvořákovi (Dvořák and His World, 1993, New Worlds of Dvořák, 2003), Janáčkovi (Janáček the Theorist, 1994, Janáček and Czech Music, 1995, Janáček and His World, 2003) a Martinů (Martinů’s Mysterious Accident, 2007). Významná je i jeho dlouholetá spolupráce s deníkem New York Times, s předními kulturními institucemi v New Yorku a řadě dalších amerických měst (vedle výše uvedených zejména Carnegie Hall, New York City Opera, Metropolitní opera, 92nd St. Y ad). K jeho dalším badatelským zájmům patří otázka exilu (např. J. Ježka), holocaustu (zejména Gideon Klein, o kterém v současné době píše knihu a natáčí dokumentární film s pracovním názvem Gideon Klein’s Terezín Requiem ).
Obraz prof. Beckermana by nebyl úplný, kdybychom nezmínili jeho skladatelskou činnost, jeho mimořádné recitátorské schopnosti, které mu umožnily natočit části textu Hiawathy na hudbu Dvořákovy Novosvětské a v neposlední řadě i jeho vytříbený smysl pro humor, o kterém se čtenáři HARMONIE 1/2010 měli možnost přesvědčit při četbě jeho muzikologické detektivní povídky s názvem Symfonie . Přejeme mu k jeho narozeninám vše nejlepší a těšíme se na jeho další chytré a provokativní knihy a studie o české hudbě.
