Vážený pane šéfe Opery Národního divadla,
možná to pro Vás bude překvapení, ale ve světě je hodně specialistů na český operní repertoár. Tedy pokud za specialistu považujeme prostě toho pěvce, který roli umí ztvárnit na vysoké úrovni. Kdo ovšem sleduje hrací plány světových scén, tak zjistí, že mezi nimi nejsou (až na naprosté výjimky) Češi. Asi to o něčem svědčí.
Není těžké prohlašovat, že málokdo na světě zazpívá určité dílo, když toto dílo se nikde jinde na světě nehraje. Leč můžeme vyjít z předpokladu, že ti ze současných světových pěvců, kteří zpívají hlavní role v Janáčkových operách nebo třeba v Rusalce, by teoreticky uspěli i ve Fibichovi.
O každém se přirozeně dá debatovat individuálně, ale můžete si být jist, že tito pěvci vám zazpívají české opery s nesrovnatelně efektivnější technikou, bohatším výrazem, větší hereckou kreativitou, charismatem a mnohdy dokonce i s lepší českou dikcí než i ti takzvaně nejlepší sólisté současného Národního divadla. Proč, to je na jinou diskusi – o Národním divadle a české pěvecké pedagogice v době normalizace a po ní.
Zde je pro inspiraci aspoň stručný výběr pěvců různých hlasových oborů, kteří na světových scénách interpretují také české opery:
Krassimira Stoyanova, Kristine Opolais, Karita Mattila, Piotr Beczala, Günther Groissböck, Gerald Finley, Klaus Florian Vogt, Deborah Polaski, Christopher Ventris, Ana María Martínez, Eric Owens, Ekaterina Gubanova, Eva-Maria Westbroek, Camilla Nylund, John Relyea, Nadja Michael, Willard White… a další. A k nim by se dali připojit i pěvci, kteří české opery sice zatím nezpívali, ale určitě by mohli.
Připouštím ovšem, že se asi nebudou učit v češtině neznámou českou operu, kterou si ve světě na rozdíl od Janáčka nebo Rusalky už jinde nezazpívají. Nicméně můžete je využít v jiných českých operách, a nejen v českých.
Upozorňuji ale, že pěvci z této kategorie už na předzpívání nechodí. Mohu Vám ale předat kontakty na jejich agenty.
S pozdravem
Věra Drápelová
