Při jarních cestách po Praze nebylo možné přehlédnout plakátové pražskojarní rytmizování „Proč – bychom – se – nee – těešiilii“. Nechtěným (?) pandánem se mu stalo 26. 4. „Próóóti nááávrhu“ – hlasový pokus Daniela Korteho vylehčit atmosféru Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, která je permanentně nabitá negací, nevraživostí až nekomunikací. Hlasování o nedůvěře vládě tak nečekaně nabylo lidský rozměr. Durmollové lavírování s fundamentem na E, včetně intonační lability, bylo sympatické a stalo se na několik dní největším hudebním hitem českého internetu. Někteří panu poslanci spílali, jiné to potěšilo. Patřím k těm druhým. Jen si myslím, že falstaffovské fyziognomii Daniela Korteho by více slušela tónina D dur…
