„Chci se bavit o tom, jak hudba může měnit naše životy, náš svět, chci mluvit o budoucnosti klasické hudby, proč ji učit a proč o tom přesvědčovat, “ prohlásil dnes již hvězdný čínský klavírista Lang Lang (* 1982) na tzv. „Vizionářském pondělí“ v Cannes na MIDEM 2013 („Connected by Music“, 25. – 29. 1. 2013, Cannes). Jeho kariéra je poučná. Existují stejně nadaní mladí umělci v oblasti klasické hudby, ale Lang Lang spojuje kvality v konfiguraci, která z něj dělá hvězdu schopnou konkurovat, a dnes i předčít hvězdy popu: Je mladý, dobře vypadá, pochází z exotické expandující země, má měkce energické zapamatovatelné jméno. Je přirozeně sebejistý, vřelý, disciplinovaný a přitom hravý. Používá prvky pop show v kontextu klasické hudby, využívá technologie i branding. Komunikuje s publikem a jeho sociálně pedagogická angažovanost v založené nadaci je nelíčená. Prestižní tisk o něm píše jako o „hottest“ umělci nebo „evangelistovi“ klasické hudby. I když se to zkušenému českému oku jeví přifouklé, tak to zabírá. Kdo někdy vstoupil do davu pištících fanynek (na MIDEM například v rámci úvodního koncertu stanice NRJ), přebíhá mu mráz po zádech z přímé zkušenosti, jak moc potřebují teenageři vidět vzor, jak potřebují propojit ideály s realitou, a Lang ukazuje, že nezáleží na druhu hudby. Jeho prezentaci na MIDEM si nenechal ujít ani přítomný ředitel České filharmonie David Mareček. „Případ Lang“ totiž shrnuje celkový smysl hodin debat o tom, co a jak funguje (i) v klasické hudbě.
Ne náhodou se 47. ročník letošního MIDEM obrátil k tematizaci klasické hudby, ač tomu předchozí vývoj nenasvědčoval. Právě v náročnějších dobách se ukazuje, že klasická hudba, v níž marketing staví na osobnostních a uměleckých kvalitách, je spolehlivějším segmentem trhu než pop, ve kterém splaskla řada marketingových bublin.
Myšlenku o důležitosti osobností v celém realizačním řetězci hudební produkce na MIDEM zdůrazňují tradičně především Britové, kteří přímo s francouzskými pořadateli spolupracují a většinou i moderují odborné debaty o hudebním průmyslu. Tento fokus je jedním z důležitých: marketing nespasí, když se nekultivuje prostředí pro uplatnění a růst osobností (to je téma i pro naše prostředí!). Dnešní umělci se mohou rozhodnout o výběru modelu své kariéry, mají k dispozici řadu technologických nástrojů například pro startování projektů platformu Kickstarter nebo PledgeMusic pro styk s fanoušky. Pořadatelé jsou hrdi na to, že mnohé z marketingových internetových platforem a aplikací vznikly právě na soutěžích na MIDEM: „HackDay“ byl u vzniku SoundCloud, Soundkick, Ovelin, Webdoc a dalších produktů.
Jak říká ředitel MIDEM Bruno Crolot, MIDEM se proměňuje. Chce budovat tzv. ekologickou oborovou platformu, která má reflektovat a debatovat o udržitelnosti a trendech celého sektoru. K formátům, které podporují inovativní myšlení a praktický trénink kromě jmenovaných patří tzv. „MIDEM Academy“, „Innovation Factory“, „D2F Camp“ (Direct to Fans) nebo letos nově také hojně navštěvovaný „Brand Central“ například s tématem „Hudba jako deviza ve světě brandingu“.
Konzervativnějším okruhem debat MIDEM jsou jednání politiků s účastí zástupců ministerstev, správců autorských práv, právníků a velkých společností o vývojových trendech trhu a legislativě. Letos se točily kolem direktiv EU o vytváření jednotného trhu s právy duševního vlastnictví a revize represivní direktivy IPRED (The Intellectual Property Rights Enforcement Directive) či „efektivitě“ zákona Hadopi ve Francii, který podle monitoringu nepřinesl nárůst zisků v legálním prodeji, pouze malé omezení kriminality a enormní počet varovných mailů (cca 3 miliony za dva roky).
„Vizionářské pondělí“ se zabývalo obecněji aktuálními trendy. Zajímavý je vzrůstající zájem o živé umění i v klasické hudbě, které teoretici dnes zařazují pod tzv. „zážitkový průmysl“, což je určitě lepší výraz než „zábavný průmysl“. Evropský komisař pro internetový obchod a služby Michel Barnier tematizoval myšlenku funkce internetu v masivním rozšíření přístupu ke kultuře. Dobré příklady prezentovaly i jednotlivé příspěvky (například internetový projekt vlastních záznamů koncertů Berlínské filharmonie). Obecněji: nárůst zisku zaznamenávají samozřejmě služby typu You Tube, Spotify, Deezer apod., monetizují se nová teritoria (Afrika, Blízký Východ, Rusko…), což změkčuje dopady krize. Manažeři vydavatelství jsou vcelku smířeni s nutnými změnami trhu a snaží se na ně adaptovat.
V trendu celostní nabídky MIDEM kladou pořadatelé také důraz na showcases – letos z nových zajímavých teritorií Afriky nebo ve spolupráci s Bayreuthem mladých pěveckých talentů klasické hudby (Adriana di Paola, Urrii Samoilov, Maria Celeng ad.) pod patronací u nás známé Christy Ludwig.
Prioritou veletrhu tedy dnes již není pragmatické sjednávání hudebního obchodu (tzv. B2B – business to business). V tomto směru pořadatelé ani neudrželi zájem zejména evropských účastníků, kteří se stále častěji raději scházejí v přilehlých hotelích, protože vložné na přímou prezentaci v pavilonu je z jejich hlediska neúměrně drahé a neflexibilní. Na druhou stranu vzrostl počet účastníků z Afriky i Asie. V posledních dvou letech rovněž stoupá spolupráce s manažerskými školami: s „Berlínskou školou Kreativního leadershipu“ s interdisciplinárním programem v 45 zemích (www.berlin-school.com) nebo „Berklee College of Music“ z Valencie (http://berkleevalencia.org). Je ovšem škoda, že MIDEM opouští předpremiéry televizí pořádané IMZ (www.imz.at ) a stěhují se na Berlinale. Byly velmi podnětné.
Český stánek, organizovaný Institutem umění – Divadelním ústavem ve spolupráci s CEMA, se účastnil MIDEM s podporou Ministerstva kultury ČR po deváté. Letos jsme se po postupném přibližování propojili místně, designově i propagačně v tzv. Českém a Slovenském dni 28. 1. se Slovenskou republikou. Česká expozice patří rozsahem k průměrným. Je dobře navštěvovaná, o materiály z klasické hudby, jazzu a world music je zájem. Součástí propagace je už druhým rokem avizo „Roku české hudby 2014“ se záštitou sira Simona Rattla a Magdaleny Kožené. Je ovšem otázkou, zda ministerstvo kultury najde prostředky pro viditelnou propagaci české kultury v roce 2014.
