Skvělé výkony dosud neznámých umělců, výborná návštěvnost navzdory těžké koronavirové době a zejména duchovně povznášející atmosféra hudby východního křesťanství. Tak lze charakterizovat 12. mezinárodní festival pravoslavné hudby Archaion Kallos 2021, který proběhl v říjnu v Praze.
Archaion Kallos je už tradiční součástí pražské podzimní hudební scény. Jeho název můžeme přeložit jako „starobylá krása“. V pravoslavné teologii, která se těsně pojí s patristickým učením svatých církevních otců prvních staletí, má ale tento název hlubší význam. Označuje prvotní krásu, kterou člověk měl po svém stvoření v ráji. Tenkrát ještě nebyl zatížen hříchem, žil v jednotě s Bohem a v jeho nitru bylo „vše v pořádku“. Pravoslaví k člověku přistupuje celistvě – působí jak na jeho fyzično, tak duchovno. Skrze tělesné smysly zasahuje smysly duchovní. A tak pravoslavné umění je jednou z cest, jak v člověku probudit tu starou, dávno zapomenutou krásu. A ať už je každý člověk po náboženské stránce jakkoli orientován, z koncertů festivalu Archaion Kallos si pokaždé odnášel povznášející pocity, které v něm ještě dlouho rezonovaly.
Letošní festival začal ve čtvrtek 30. září všenočním bděním ke svátku sv. Romana Melodose, který v češtině občas mívá přízvisko Sladkopěvec. Žil v 6. století a proslavil se skládáním byzantských hymnů, které se v pravoslavné církvi dosud používají. Symboličtější zahájení festivalu pravoslavné hudby si snad ani nelze představit…
Nová hvězda byzantské hudby
Všenoční bdění je speciální večerní bohoslužba zpravidla trvající do hlubokých nočních hodin. Hosté festivalu do malého kostelíka Narození Přesvaté Bohorodice v Malé Chuchli přišli po osmé hodině večerní a odcházeli v jednu ráno. Bohoslužbu provázela autentická byzantská hudba ze Svaté hory Athos, která je duchovním centrem pravoslaví. Takto provázené bohoslužby jsou v českém prostředí naprostou raritou.
Hudební stránku obstarávala mužská část sboru Philokallia Ensemble pod vedením Mariose Christou (který je zároveň ředitelem festivalu), protopsaltis Dimitrios Vitsios z Velké Británie a protopsaltis Giorgos Dimitriou, který v jedné osobě reprezentoval Kypr a Rakousko. „Festival objevil novou hvězdu byzantské hudby,“ prohlásil po bdění Marios Christou na adresu posledně zmíněného, pětadvacetiletého Giorgose Dimitriou, který svým výkonem všechny přítomné uchvátil.
Prolínání věků – Byzanc a současnost
Program festivalu pokračoval koncertem Filokalie dneška v neděli 3. října, při kterém se v Galerii HAMU představila současná instrumentální hudba inspirovaná pravoslavnou spiritualitou, v podání Sedláčkova kvarteta a pianistky Radky Hanákové. Součástí festivalu tradičně bývají české i světové premiéry skladeb dnešních umělců. Právě tento koncert byl složený jen z nich. Poprvé české publikum slyšelo klavírní kvintet Zvěstování z pera Philipa Glasse. A vůbec poprvé, ve světové premiéře, zazněla variační fantazie na pravoslavný nápěv – klavírní kvintet Zesnutí, který složil Jiří Gemrot. Další skladba ve světové premiéře se jmenovala Makom a jejím autorem je Jan Ryant Dřízal.
Jakkoliv je pro byzantskou a vůbec pravoslavnou hudbu typické, že ji nedoprovází žádné hudební nástroje, zde se jednalo o vhodný doplněk, který posluchače nijak nerušil. Ve všech představených skladbách se prolínala pravoslavná kontemplace i jistá údernost dnešní doby. Pro posluchače se tento koncert stal zhmotněním myšlenky, že i v současné době je byzantská duchovnost i filozofie stále aktuální, že i pro dnešek může být tato vzdálená doba stále inspirativní.
Další koncert, ve středu 6. října, návštěvníky přivedl do pravoslavného chrámu sv. Kateřiny Alexandrijské na Novém Městě, kde se setkali s Třemi mládenci v peci ohnivé. Tak se jmenovala česká premiéra jedné z nejpozoruhodnějších památek byzantské kultury. Návštěvníci vyslechli historicky poučenou interpretaci ojedinělé byzantské bohoslužby s divadelními prvky v podání polského protopsaltise Marcina Abijského a mužské části pražského souboru Ensemble Hilaris pod vedením Kryštofa Spirita. Součástí programu byly také skladby pozoruhodného hudebního rukopisu ze Supraślu datovaného do období 16. – 17. století. Právě při tomto koncertu zazářil dosud poměrně neznámý zpěvák Ioannis Tsounis z Řecka, který podle slov ředitele festivalu Mariose Christou podal mimořádný, vynikající výkon.
Návštěva bulharských klášterů
Festival Archaion Kallos návštěvníky zavedl i do starých bulharských klášterů, a to prostřednictvím koncertu ve čtvrtek 7. října, který proběhl v pravoslavné katedrále sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Bulharská duchovní hudba má počátek ve slovanských regionech současného Bulharska a Makedonie na přelomu 9. a 10. století. „Vychází z řecké hudební tradice a je obohacena o prvky staroslověnského písemnictví z Preslavské a Ohridské literární školy. Přestože prodělala tisíciletý vývoj, její základní hudební podoba zůstává poměrně konzervativně uchována v původním znění,“ uvádí se na internetových stránkách festivalu.
Ve druhé části programu posluchači slyšeli koncertní premiéru vybraných částí liturgie sv. Jana Zlatoústého od skladatele Igora Angelova. Toto zpracování vychází z původních a známých motivů používaných v bulharské liturgické tradici dodnes a je obohaceno o současné harmonické postupy při zachování úcty ke starým textům a nápěvům. Tuto nádhernou hudbu přinesl Ensemble Polyfonios, jehož uměleckým vedoucím je Igor Angelov, a jako host vystoupil Sbor Arcibiskupského gymnázia.
Nejen koncerty
Závěrečné koncerty festivalu v pátek 15. a v neděli 17. října tradičně patřily lidové hudbě z pravoslavných zemí a programu Hudba (z) ticha. Ten nabízí kombinaci instrumentální a elektroakustické hudby, která vychází z hesychastické tradice pravoslaví. Jedná se o zvlášť kontemplativní rozpoložení v tichu a hluboké modlitbě.
Koncerty sice skončily, ale festival dozníval dál, a to ve svém doprovodném programu. Až dokonce října mohli zájemci navštívit výstavu pravoslavných ikon. Své prostory pro ni propůjčila starokatolická katedrála sv. Vavřince na Petříně. V ní po požáru starého dřevěného kostelíka sv. archanděla Michaela v Kinského sadech našla dočasné útočiště rumunská pravoslavná obec.
Nejvýznamnější částí doprovodného programu se ale stal workshop Umění interpretace byzantské hudby. Řecký lektor Petros Papaemmanouil jeho účastníky seznámil nejen s tím, jak byzantskou hudbu správně interpretovat, ale také s její historií.
I letošní, mimořádně vydařený ročník dokázal, že festival Archaion Kallos je stálicí podzimní hudební scény. Marios Christou si pochvaluje výbornou návštěvnost, se kterou se letošní ročník setkal – a to navzdory pandemii.
