Osmadvacetiletý německý barytonista Samuel Hasselhorn získal první cenu na Soutěži královny Alžběty v Bruselu. Druhá se umístila francouzská mezzosopranistka Eva Zaïcik a třetí cenu převzal čínský basbaryton Ao Li.
Queen Elisabeth Competition patří k největším hudebním soutěžím na světě, tento rok byla věnována mladým pěveckým adeptům. Přihlášeno bylo 312 kandidátů, na základě zaslaných videonahrávek vybrala porota 55 účastníků z 18 zemí, dvanáct z nich soutěžilo ve finále o první cenu (25.000 Eur, nahrávky, koncerty a enormní mediální zájem) za doprovodu Symfonického orchestru bruselské královské opery pod vedením Alaina Altinoglu. Pěvecká soutěž, organizována teprve po osmé, byla zkrácena a upravena, přesto trvala dva týdny. Na rozdíl od klavírních, houslových a violoncellových ročníků je pěvecká soutěž více specifická, pěvec, který je stejně dokonalý v písňovém a operním repertoáru, se hledá velmi obtížně. Hasselhorn byl zřetelně více doma v německé lied, ve finále se představil v Mahlerově Das Knaben Wunderhorn, Mendelssohnově árii Es ist genug z oratoria Elias a árii Rodriga z Verdiho Don Carlose.
Úroveň soutěží se často hodnotí podle členů poroty, tentokrát přijely do Bruselu pěvecké legendy jako Martina Arroyo, Teresa Berganza, José van Dam, Christoph Prégardien, Ann Murray nebo Peter Schreier, ale také dirigenti, pedagogové a intendanti evropských oper. Jejich aktivita je ovšem omezená, po vystoupení každého kandidáta musí odevzdat přítomnému notáři procentuální ohodnocení, další diskuze je nemožná. O to větší hodnotu má konečně umístění kandidáta, prvních šest finalistů podle pořadí, dalších šest bez pořadí. Soutěž královny Alžběty je jednou z největších na světě a pro další uměleckou činnost každého laureáta velmi důležitá. Koneckonců i finančně, ještě šestá cena má v přepočtu hodnotu přes 200 000 korun.
Jasný vítěz, jako byl například před dvěma roky náš klavírista Lukáš Vondráček, se tentokrát nenašel, kandidáti byli vyrovnaní. Kdo očekával, že mezi vítězi budou zejména sopranistky, mýlil se. První sopranistka, Španělka Rocío Pérez, se umístila až na čtvrtém místě. Pátá byla francouzská mezzosopranistka Héloïse Mas a šestá belgická sopranistka Marianne Croux. Cenu publika získala trochu úsměvně další belgická laureátka Charlotte Wajnberg, která pochází z hudební rodiny, v prvních dvou kolech ji doprovázel na klavír její manžel a ve finále v orchestru hrál na flétnu její otec. Příští ročník je vyhrazen pro houslisty, ti také zahájili bruselskou soutěž v roce 1937 a vítězem tehdy nebyl nikdo jiný než David Oistrach.
