S Izraelskou filharmonií v Rudolfinu a s Vídeňskou filharmonií na Novoročním koncertě
Zubin Mehta je mimořádnou dirigentskou osobností světové klasické hudby. Když jsem se s indickým Maestrem poprvé osobně setkala v Hudebním spolku Společnosti přátel hudby ve Vídni 12. prosince 2005 u příležitosti velkého profilového rozhovoru k jeho nadcházejícímu plánovanému koncertu v Praze, kde měl 13. května 2006 vystoupit s Vídeňskou filharmonií na 61. ročníku Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro, překvapil mne svým neočekávaným údivem, když se ode mne dozvěděl, že nebude dirigovat ve Dvořákově síni Rudolfina, ale ve Smetanově síni Obecního domu. Mehta pocházející z aristokratické rodiny rodu Pársí překypoval během našeho setkání temperamentem, laskavostí a elegancí. Na závěr našeho rozloučení mi sdělil své přání, že by byl velmi potěšen, kdyby se mohl do Čech vrátit s Izraelskou filharmonií nebo s orchestrem Maggio Musicale Fiorentino, když bude pozván.
Až na jaře 2006 Zubin Mehta oznámil, že svůj zájezd do Prahy ruší ze zdravotních důvodů. Odmítl tehdy i koncert se stejným programem ve Vídni a pro vedení Vídeňské filharmonie nastalo období rychlého hledání jiného dirigenta, který by Maestra zastoupil. Stal se jím tehdy méně hvězdný rakouský dirigent Leopold Hager (viz Harmonie č. 5 a č. 6/2006 – rozhovor se Zubinem Mehtou a tehdejším předsedou Vídeňské filharmonie Clemensem Hellsbergem, recenze koncertu na MHF Pražské jaro). Ovace ve stoje tehdy Vídeňští nesklidili a výkon tělesa se ocitl na prahu jejich jinak vysoké mety.
Na návrat Zubina Mehty do Prahy se čekalo velmi dlouho. Od jeho tehdy posledního vystoupení u nás ve dnech 10. a 11. září 1997, kdy ve Dvořákově síni Rudolfina a v Katedrále sv. Víta provedl fenomenálně s Izraelskou filharmonií a s Pražským filharmonickým sborem Symfonii č. 2 c moll Gustava Mahlera, muselo uplynout patnáct let, aby Mehta opět vystoupil v naší metropoli v jeho oblíbeném Rudolfinu. Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha poctil svou návštěvou s německým orchestrem Staatskapelle Dresden až 19. září 2012. Ve Dvořákově síni Rudolfina strhl publikum k bouřlivým ovacím za interpretaci děl Antonína Dvořáka, Richarda Strausse a Paula Hindemitha. Velké přání se Mehtovi zcela splnilo až letos, kdy zavítal opět do naší metropole a v Rudolfinu mohl s velkým úspěchem řídit Izraelskou filharmonii.
Navzdory změnám ve vedení festivalu Dvořákova Praha, se podařilo pořadatelům velmi citlivě dramaturgicky navázat na jeho předchozí program koncertu s německým tělesem. Výborně byly zohledněny dirigentovy umělecké ambice, které organizátoři skvěle snoubili s prioritami festivalu. Program složený ze stěžejních symfonických děl Dvořákových vzorů, velikánů klasicismu Ludwiga van Beethovena a Wolfganga Amadea Mozarta, korunovaný symfonickou básní Život hrdinův, op. 40 pozdního romantického skladatele Richarda Strausse se právem stal jedním z mimořádných hudebních vrcholů nejen letošní čtrnácté mezinárodní hudební přehlídky, ale i předchozích ročníků festivalu Dvořákova Praha.
Mehta oceňovaný za brilantní interpretace repertoáru patří ve světě k respektovaným osobnostem za své odvážné koncerty nesené v duchu idejí spojovat hudbou různé, mnohdy i znesvářené kultury. Držitel mnohých prestižních ocenění získal i Cenu za mír a toleranci OSN. V Izraeli mu bývalý prezident Šimon Peres udělil v roce 2012 Prezidentskou medaili za zásluhy. Poctou bude Mehtovi i brzký a opětovný návrat po letech 1990, 1995, 1998 a 2007 ke slavnostnímu Novoročnímu koncertu Vídeňské filharmonie v roce 2015, který bude vysílán do mnoha zemí světa. Před očekávanou událostí si připomeňme jeho umělecké krédo: „Důslednost a přesnost. Dirigent musí vzít skladbu a vědět, co skladatel chtěl. Poznat jeho přání a umět jej předat dál orchestru a publiku.“
