Vzpomínka z devadesátých let. Krzysztof Penderecki v pražském Rudolfinu diriguje svoji vlastní skladbu. Část publika je neklidná, nerozumí hudbě, několik posluchačů se během produkce dokonce zvedne ze sedadel a odchází. I tak bylo (a je) možné reagovat na hudbu letošního osmdesátníka. Penderecki je naštěstí zvyklý a na tuzemské publikum nezanevřel. V češtině hledáme podrobnější informace o Pendereckém na internetu marně. Heslo na Wikipedii je podstatně skromnější, než by si skladatel zasloužil (http://cs.wikipedia.org/wiki/Krzysztof_Penderecki). Podrobnější údaje o Pendereckého životě musíme hledat (polsky a anglicky) na jeho oficiálních stránkách – www.krzysztofpenderecki.eu. Pozoruhodné je zejména podrobné kalendárium událostí kolem skladatele, které je ale vedeno jen od roku 2009. Díla jsou tu žel jen v soupise, bez podrobností. Pro ty je lépe zavítat na (ve všech ohledech kvalitní) server podporovaný polským ministerstvem kultury. Heslo (www.culture.pl/baza-muzyka-pelna-tresc/-/eo_event_asset_publisher/eAN5/content/krzysztof-penderecki) je podrobné, a navazují na ně podhesla věnovaná klíčovým skladbám. I tato stránka je v polštině a angličtině.
Dílo Krzysztofa Pendereckého je obří. Částečně je známe i u nás. Vyhýbají se mu ovšem tuzemské operní domy – zatímco po celé Evropě se k němu operní divadla ráda obracejí. Nám nezbývá než si zajet do ciziny – a nebo na internetu hledat videoukázky. Ochutnávku z opery Diabły z Loudun (1968), podle literární předlohy Aldouse Huxleye, najdeme například na www.youtube.com/watch?v=tuBR1FpBK7s&feature =player_detailpage, z opery Paradise Lost podle Johna Miltona pak na www.youtube.com/watch ?v=MBv8qXMSwBQ. Ubu Rex se ve varšavském Velkém divadle hrál před dvěma lety v originální režii Krzysztofa Warlikowskiho – i z té je k vidění ukázka na You Tube (www.youtube.com/watch? v=a2BSfZLXSlQ).
Ke skladbám Pendereckého se často uchylují filmoví režiséři. Podrobný soupis prací pro polské filmy najdeme na www.filmpolski.pl/fp/index.php/117548. Neúplný, leč ve vztahu ke světové kinematografii nejpodrobnější soupis pak na www.imdb.com/name/nm0671678/. Na You Tube si můžeme například vyslechnout ústřední hudební motiv k jednomu z nejlepších polských filmů všech dob, k Rukopisu nalezeném v Zaragoze , který roku 1964 natočil Wojciech Has (www.youtube.com/watch?v=ZLBLC7MkSWY). Stanley Kubrick využil v roce 1980 ve filmu Osvícení Pendereckého Polymorphii (www.youtube.com/watch?v=VG5aNAe_p1Y). Možná ho k tomu inspiroval William Friedkin, jenž fragment stejné skladby využil o sedm let dříve ve Vymítači ďábla . Ukázku z koncertního provedení téže skladby pod autorovou taktovkou nabízí You Tube na http://www.youtube.com/watch?v=jhiB55s8 e0c. Přímo pro Andrzeje Wajdu skládal Penderecki v roce 2007 hudbu k filmu Katyň (ústřední hudební motiv zde: http://www.youtube.com/watch?v=SAGjvmeyKTQ). Nejnověji zazněla Pendereckého hudba ve filmu Shutter Island Martina Scorseseho – byly to fragmenty ze 3. symfonie (www.youtube.com/watch?v=0r2Ht7LvTnc&list =PLBAB0CE943666477B).
