Letošní valtická škola, kterou autor tohoto článku prožíval poprvé jako účastník, zaznamenala vysokou účast a nesla se ve znamení nových možností a zajímavých objevů. Do Valtic tentokrát přijelo přes 300 účastníků z Čech i celé Evropy, každý si mohl vybrat z široké nabídky kursů určených všem – od dětí a začátečníků až po otrlé profesionály.
Po pěti letech byl ve Valticích znovu otevřen kurs barokního fagotu, tentokrát pod vedením maďarské fagotistky Gyorgyi Farkas. Její žáci spolu s hobojovou třídou Luise Haugk vytvořili dechový ansámbl, který se svým slavnostním repertoárem „předehříval“ návštěvníky večerních koncertů. Dechové nástroje kralovaly valtické škole i v zastoupení flauta traversa (Michaela Ambrosi) a rekordních čtyř tříd zobcových fléten (Jakub Kydlíček, Anna Mikolajková, Gabor Prehoffer a ansámblová hra pod vedením Marka Špeliny). Studenti pěveckých tříd lektorů Poppy Holden, Jakuba Burzynského a Ireny Troupové se představili v suverénně zvládnutých sólových partech závěrečného představení Krále Artuše. Na tomto projektu se podílel i sbor pod vedením Marka Štryncla. Sbor Roberta Huga zase přednesl za pomoci instrumentálního ansámblu na prvním studentském koncertu Gloria ze Zelenkovy mše Judica me ZWV 2. Tohoto náročného kusu se sólisté i sbor zhostili s technickým přehledem a výrazovým bohatstvím. Vítaný exkurz do počátků evropské hudby zprostředkoval kurs zpěvu gregoriánského chorálu pod vedením Jiřího Hodiny.
Večerní program valtické školy se nesl ve znamení novinek. Nový a netradiční byl nejen repertoár, ale i místo konání scénických představení. Ta se totiž odehrávala v prostorách nově zrekonstruovaného zámeckého barokního divadla, které dokázalo svou akustickou a scénickou životaschopnost a půvabná historická atmosféra ještě zesílila divácký zážitek. V singspielu Sestry z Prahy Beethovenova současníka Wenzela Müllera i v Beethovenově baletu Prométheovi lidé (či Prométheova stvoření) ožil duch divadla konce 18. století. I na dvou lektorských koncertech bylo o mimořádné hudební zážitky postaráno. V akustice valtické Španělské konírny vynikla především sólistická instrumentální díla. Za všechny uvedu houslistu Jiřího Sychu, který s cembalistou Filipem Dvořákem ohromil posluchače jímavou melodickou pomalou větou z houslové sonáty Mozartova současníka Angličana Thomase Linleyho. Vrcholnými hudebními událostmi večerních bloků se staly dva závěrečné koncerty (všechny koncerty byly přístupné veřejnosti), ve kterých studenti s triumfem představili plody své týdenní spolupráce s lektory. Slyšeli jsme zanícená provedení hudby několika staletí, od gregoriánského chorálu až po romantismus (procítěné vystoupení hráčky na romantickou kytaru Kateřiny Maňákové). Milým obohacením programu pak bylo vystoupení dětských tříd v zámecké jízdárně, obdiv si zaslouží dětský orchestr pod vedením Lukáše Janka s rozsáhlým programem včetně improvizací. Také atraktivní Valtická barokní noc s bohatým programem včetně ohňostrojů přilákala velké množství návštěvníků.
V závěrečném operním projektu se spojily orchestrální (Jiří Sycha), sborové (Marek Štryncl), pěvecké, dramatické (Lorenzo Charoy) i taneční (František Dofek) třídy, aby ukázaly své síly v Purcellově semi-opeře Král Artuš. I když zazněly jen fragmenty hudebního i dramatického textu, opera smysluplně plynula a setkala se s velkým úspěchem. Svým způsobem reprezentovala atmosféru celé valtické školy. Viditelný entuziasmus, zodpovědný přístup účinkujících, humor, to vše bylo cítit ze závěrečného představení a to vše aktivně zažívali všichni, kdo se zúčastnili valtické letní školy.