Je jedno paradigmatické pražské kulturní téma, které vždy spojovalo lidi různého politického vyznání – potřeba nového hudebního stánku pro klasickou hudbu. Disputace na téma sálu a jeho umístění se ale vedou už třicet let. Po svém to viděli a vidí Havel, Klaus (současný český prezident nespíš žádný odborný názor nemá), ódesáci, topkaři, piráti, starostové, anonisté, okamurovci, hudebníci, výtvarníci, architekti, úředníci magistrátu a dotčeného pražského obvodu i ochránci přírody. Nakonec se kupodivu Spolek pro výstavbu nového sálu s politiky domluvil a vznikla shoda nad lokalitou v Holešovicích, místě, ke nejvíce upoutává oči lidí nádherná budova bývalých Elektrických podniků a nevábná stanice metra Vltavská. Mravenčí práce pokračovala, a i když byla pozastavena pandemií, nakonec byl ohlášen konec první části běhu za novým stánkem hudby, jemuž bylo (bůhvíkým) dáno jméno Vltavská filharmonie (VF).
Od 17. května jsou známy výsledky mezinárodní architektonické soutěže. Rozhodnutí mezinárodní poroty, jejíž složení jsem se nedozvěděl, zveřejnilo „hlavní město Praha společně se svým Institutem plánování a rozvoje (IPR) během slavnostního večera v Centru architektury a městského plánování (CAMP). Vítězný projekt moderního hudebního centra, které v budoucnu vznikne v pražských Holešovicích, nepracuje pouze s budovou jako takovou, ale přináší i nápaditá řešení veřejného prostoru, počítá se zpřístupněním břehu řeky a otevírá venkovní terasy filharmonie včetně střechy všem bez rozdílu.“ Vítězem tendru se stal projekt dánského ateliéru Bjarke Ingels Group s pobočkami v Kodani, Londýně, New Yorku, Barceloně a Šen-čenu. Autory jsou Bjarke Engels a Brian Yang. Zajímavé je, že projekt má českou stopu. Hudebníci by pak měli zpozornět u dalšího kooperujícího subjektu – Nagata Acoustics, jenž je tvůrcem zvuku například Elbphilharmonie, Israel Philharmonic, Philharmonie de Paris, koncertního sálu NOSPR Katovice, Walt Disney Concert Hall, Suntory Hall, Maison de la Radio Auditorium Paříž. Lepší reference pro tvorbu akustiky nelze ve světě dostat.
Budu citovat z tiskové zprávy CAMP: „Ambicí Vltavské filharmonie je přilákat nejen fanoušky klasické hudby, nýbrž širokou veřejnost. Vítězný návrh ateliéru BIG počítá s vybudováním tři sálů, bude se zde však nacházet také hudební oddělení a kreativní hub Městské knihovny v Praze, návštěvníci se mohou těšit na kavárnu či střešní restauraci a mnozí jistě využijí i nabídku vzdělávacích aktivit. Střecha bude v případě Vltavské filharmonie pokračováním veřejného prostoru náměstí – stupňovitá forma umožní zájemcům vystoupat až na její vrchol, a to bez nutnosti vstupu do budovy, každý si tak bude moct vychutnat jedinečný panoramatický výhled na celou Prahu.“
Další zajímavá citace: „Vltavská filharmonie bude zároveň sídlem dvou orchestrů – Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK a České filharmonie. Oba orchestry zde najdou odpovídající rezidenční prostory, ale i zázemí pro rozšíření svých edukačních programů pro veřejnost, jež jsou nedílnou součástí činnosti obou subjektů. Zapojeny budou také hudební školy nejrůznějších úrovní, které budou moci prostory Vltavské filharmonie využívat pro svou výuku. Zástupci České filharmonie a Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, stejně jako Městské knihovny v Praze se podíleli na zpracování zadání pro architektonickou soutěž, byli přizváni k porotování soutěže a mohli se tak vyjádřit k potřebám jednotlivých subjektů.“ Takovéto optimistické věty v novináři vzbudí myšlenky typu – jak budou ostře si konkurující a hlídající se orchestry koexistovat v jednom domě, jestli bude případné spory, včetně termínových, řešit nezávislý soudce v podobě správce VF (kdo jím bude je další otázka)?
Pro FOK bude odsun z nevyhovujícího Obecního domu vysvobozením, přičemž v rámci institucionálního propojení jistě nebude problém z nostalgie realizovat v Repre vybrané projekty. Česká filharmonie je v jiné pozici. V Rudolfinu mají nevyhovující podmínky jak hudebníci a úředníci, tak návštěvníci. O koncertních problémech s pozdními romantiky nemluvě. Nicméně jsou tam v roli absolutního vládce, což by tady nebyli a klíčové by bylo slovíčko kompromis.
Výběr ze dvou komentářů avizovaných nájemců:
Daniel Sobotka, ředitel Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK: „Jsme nadšení, že Praha udělala další krok blíže k tomu, aby v blízké budoucnosti mohli i Pražané slyšet své Pražské symfoniky způsobem, který doposud mohou zažít pouze návštěvníci ve špičkových sálech v zahraničí při turné orchestru.“
Lukáš Duchek, vedoucí provozu České filharmonie: „Věříme, že díky většímu sálu, modernímu technickému a prostorovému zázemí umožní Vltavská filharmonie do budoucna uvádět ambiciózní hudební projekty bez jakýchkoliv omezení. A to i takové, které bylo v Praze do této doby obtížné realizovat. Zároveň projekt vnímáme i jako velkou příležitost k rozvoji našich edukačních aktivit, díky kterým bude možné otevřít svět hudby širšímu okruhu (nejen dětských) posluchačů.“
Vnější architektonické řešení je skutečně pro stánek (nejen) klasické hudby hodně neobvyklé a jistě bude za deset patnáct let přivádět do metropole hodně turistů. Konečně bychom se mohli chlubit vedle Tančícího domu a Technické knihovny dalším skvostem nadčasové moderní architektury a upozadit architektonicky bezradné krabice, které zamořují Prahu. Design mi tedy nevadí, i když připomíná originální transformaci japonské pagody do 21. století a se širším okolím by lépe komunikoval návrh, jenž obdržel bronz – Bevk Perović Arhitekti. Budova bude asi vzdušná, radostná, vznešená, účelná, polyfunkční a snad i akusticky srovnatelná se světovou elitou. Důležité bude, jestli harmonogram otevření v roce 2032 bude splněn, nebo to dopadne jako se stavbou jaderné elektrárny, jak bude harmonizován provoz ve VF a hudební provoz ve třech pražských sálech a jestli bude ekonomika v černých číslech, protože pro stát bude nepřijatelné po investici přibližně šest miliard + provoz dále dotovat. A ještě „marginálie“: jaký bude finální název multifunkční budovy? Dvořák, Janáček, Martinů, Smetana, jsou ze hry a BIG Vltava by sice mohlo ve světě zaujmout, ale to bychom se přiblížili O2 Universum. Jestli se už investoři, lidé, kteří mají vliv, a CAMP, kde jsem měl pocit, že mi neodtajňují největší událost klasické hudby od roku 1990, ale pop-artovou veselici, rozhodli pro Vltavskou filharmonii, pak do konce věků bude český hudební skvost srovnáván s Elbphilharmonií a Evropa bude Prahu vnímat jako zchudlého eklektika Hamburku. Ale možná že permanentní německá hanzovní konkurence by byla katalyzátorem zrychleného všeobecného kulturního pokroku našeho hlavního města…
Finalisté mezinárodní architektonické soutěže.
ALA + OV-A, MVRDV, OFFICE KGDVS + Christ & Gantenbein, Mecanoo + CHYBIK+KRISTOF, Barozzi Veiga + Atelier M1, Sou Fujimoto Architects, Cobe + Lundgaard & Tranberg Architects, ŠÉPKA ARCHITEKTI, Bjarke Ingels Group, Henning Larsen Architects, Carrilho da Graça Arquitectos, JAJA Architects, Bevk Perović Arhitekti, Petr Hájek Architekti, Diller Scofidio + Renfro, Snøhetta, Ateliers Jean Nouvel, David Chipperfield Architects + Jakub Cigler architekti, SANAA.
