Na letošní 12. ročník Mezinárodní violoncellové soutěže Jana Vychytila se přihlásilo 122 mladých violoncellistů. Přesně polovina z Česka (61) a polovina ze zahraničí. Je to skutečně neuvěřitelný počet a od minulého ročníku také citelný nárůst mladých umělců. Porota ve složení Michal Kaňka, Petra Malíšková, Břetislav Vybíral, Jiří Hanousek a Tomáš Jamník měla během tří dnů (19. – 21. ledna) příležitost vyslechnout velké množství krásných výkonů. V sedmi věkových kategoriích – první již od pěti a půl a poslední až do devatenácti let – se na „Vychytilce“ představili cellisté z mnoha zemí. Přijeli účastníci z Česka, Slovenska, Polska, Německa, Maďarska, Velké Británie, Rakouska, Španělska, Makedonie a Číny. Tento rok byla obzvlášť vysoká konkurence účastníků z Polska – studenti z Varšavy, Katowic, Toruně, Wroclavi a dalších měst obsazovali přední místa. Mě například osobně velice zaujal výkon čtrnáctiletého Antoni Wrony z Varšavy. Zvítězil v 5. kategorii a zahrál mistrovsky Koncertní polonézu Davida Poppera. Další první ceny jsme udělili účastníkům z Berlína nebo například z Číny. Nejpočetněji byla zastoupena kategorie šestnácti až sedmnáctiletých, kde se mezi sebou utkalo 23 cellistů. Zde zazářil Jakub William Gráf, student Martina a Mirko Škampy z hudebního Gymnázia v Praze 3, který se stal zároveň nejúspěšnějším českým účastníkem soutěže a obdržel i cenu za nejlepší interpretaci skladby Bohuslava Martinů.
Na letošního absolutního vítěze celé soutěže jsme si museli počkat až na samý konec třídenního maratonu. Hrál totiž úplně poslední. Domonkos Hartmann k nám přijel z Budapešti a zahrál naprosto fenomenálním způsobem 1. větu z Dvořákova Violoncellového koncertu h moll. Ti nejlepší z jednotlivých kategorií vystoupili také 21. ledna na koncertě vítězů v Sále Martinů Akademie múzických umění v Praze. Byla to krásná přehlídka výkonů skvělých mladých umělců a potvrzení toho, že obor violoncello má slibný počet nových talentovaných interpretů.
Na závěr nesmím zapomenout na skutečnost, že naše soutěž by se vůbec nekonala bez obrovského, celoročního, osobního nasazení ředitele soutěže Martina Škampy a jeho „pravé ruky“, sice téměř neviditelné, ale zároveň naprosto nepostradatelné, paní Zuzany Ježkové! Touto cestou chci jménem svým i celé poroty velice poděkovat organizátorům i všem ostatním za účast a podporu naší soutěže, pogratulovat českým i zahraničním violoncellistům a již dnes se moc těším na naše setkání při příštím ročníku.
