Svatojakubský podzim je na přelomu léta a začátku pražské hudební sezóny vedle mezinárodního varhanního festivalu druhou přehlídkou, jíž vstupuje společnost Svatojakubské Audite Organum do konkurence bohaté nabídky pořadatelů koncertů. V kostele sv. Jakuba na Starém Městě, těžícím po léta hudební prestiž z velkých varhan, se v rámci tohoto druhého skromnějšího festivalu sešlo publikum při vzpomínce na Petra Ebena, od jehož odchodu právě ten den, 24. října, uplynulo devět let. Nebyla to žádná tryzna pro zasvěcené – v auditoriu byli určitě rovněž náhodní posluchači a i jim tento zcela regulérní koncert přinesl plnou hodnotu.
Program byl šikovně sestaven z varhanní a vokální hudby různých autorů a zaokrouhlen na začátku a na konci zpěvem dětského sboru Radost dole v chrámové lodi, před kněžištěm. Právě toto těleso vedené Janem Pirnerem bylo tím hlavním účinkujícím zhruba sedmdesátiminutového koncertu, s ním ovšem také varhaník Vladimír Kopáček. Úvod byl zpívaný, autoři Rupert Lang jako moderní a Giovanni Gabrieli za staré mistry. Sbor se představil v tom nejlepším světle, jako dobře sezpívaný, dobře intonující, motivovaný a dostatečně suverénní. Z kůru později zpíval drobnější duchovní skladby Otmara Máchy, Jana Nováka a Lea Delibese, melodické, jasné, posluchačsky vděčné. Ze sólových varhanních skladeb zazněl impozantní Final B dur Césara Francka, Bachův chorál a Moto ostinato z Ebenovy Nedělní hudby – proslulý kus, jemuž by (zejména takto bez kontextu dalších vět) ovšem přece jen slušelo ještě víc naléhavosti a zřetelnější tah. Ebenova Truvérská mše pro sbor, zobcové flétny a kytary zazněla už zase dole v lodi. Jednoduché, upřímné vyznání, výrazně zpěvné, podepřené jedinečnými melodiemi, živá hudba, která se v křesťanských společenstvích zpívá s naprostou samozřejmostí i zcela amatérsky, autorova trefa do černého, již v podstatě zlidovělá. Není to jeho dílo nejdůležitější, ale naprosto charakteristické.
U Jakuba se na Petra Ebena vzpomínalo logicky. Tamní varhanicí je Irena Chřibková, která je dlouhá léta jeho zasvěcenou a oddanou interpretkou. V programu Svatojakubského podzimu mu obdobně věnovala jeden koncert už i loni. Plány na příští rok s tím počítají také, možná dokonce ve větším měřítku. Petr Eben, který zanechal v české hudbě výraznou stopu jako skladatel a interpret, ale neméně také jako vzácný člověk, si to zaslouží.
