Třetí ročník Zelenka Festivalu se konal od 19. do 22. října, ve velkém sále Velkopřevorského paláce, v evangelickém kostele U Salvátora na Starém Městě (koncerty), a v knihovně Kabinetu hudební historie Etnologického ústavu AV ČR (konference). Konference (20. října) měla na programu referáty významných muzikologů německých, anglických a australských; všechny věnované málo známým aspektům Zelenkova života (Janice Stockigt, Michael Maul) a díla (Janice Stockigt, Wolfgang Horn, Clemens Harasim, Andrew Frampton).
První koncert (19. října) nebyl zelenkovský, se Zelenkou však měl mnoho společného. Členové bratislavského souboru Musica Aeterna a sopranistky Gabriela Eibenová a Lenka Cafourková tu pod vedením houslisty Petera Zajíčka ve vynikající formě uvedli stručný průřez tvorbou skladatelových současníků, určenou pro kastráty. Zelenka ji shromáždil ve sbírce, kterou vytvořil pro potřeby práce se zpěváky, zaměstnanými u saského královského dvora; v průběhu večera zazněly interpretačně velmi náročné skladby Antonia Lottiho (árie z oper Alessandro Severo a Teofano, duet z opery Giove in Argo), Johanna Adolfa Hasseho (instrumentální Sinfonia, árie z opery Cajo Fabricio) a Geminiana Giacomelliho (duet z opery Annibale). 20. října následovalo koncertní uvedení Zelenkovy vlastní odpovědi na tyto podněty – Alcune arie ZWV 176: osm árií na italské texty, z roku 1733, pro soprán, alt a bas. Extrémně obtížné skladby, vyznačující se na dobu svého vzniku nezvyklou délkou, i tentokrát brilantně provedly Lenka Cafourková a Gabriela Eibenová, spolu s Kamilou Mazalovou a Romanem Hozou, za doprovodu Musiky Florey, řízené Markem Štrynclem.
Dramaturgicky i interpretačně pozoruhodný byl také závěrečný festivalový koncert, uvedený 22. října v Praze a 23. října v Annenkirche v Drážďanech: Zelenkovo Miserere ZWV 57 a Missa Dei Filii ZWV 20, v provedení Ensemble Inégal, jehož šéf Adam Viktora tady vystoupil jako varhaník, a sborového tělesa Kammerchor Stuttgart, které řídí Frieder Bernius. Bernius pracuje stejným způsobem, jako ředitelé kůru Zelenkovy doby: sólisté jsou členy sboru. Maria Bernius, Andrea Oberparleiter, Adam Schilling, Tobias Mäthge a Emanuel Fluck nedisponují velkými hlasy; o to kompaktněji působí výkon jejich a sboru. Z kostela U Salvátora – a s největší pravděpodobností ještě více z Annenkirche v Drážďanech, kde důstojné chování publika dává koncertům zvlášť slavnostní ráz – si posluchač odnášel pocit velkého duchovního prožitku, umocněného naléhavostí Zelenkova stylu psaní, který publiku nenechává prostor pro polevení v pozornosti. Tomu, kdo touží po katartické očistě prostřednictvím vrcholného uměleckého zážitku, poskytuje Zelenka Festival ideální prostor, který se rok od roku profiluje stále zajímavěji. Praha se díky Ensemble Inégal, který Zelenka Festival organizuje, dočkala rozmnožení své kulturní nabídky o světově unikátní akci, která do budoucna slibuje mnohá zelenkovská i jiná překvapení (viz letošní koncert, sestavený z kompozic ze Zelenkovy sbírky světské vokální hudby a vzácná možnost živě si poslechnout skladatelovy italské světské árie).
