O víkendu 8. a 9. září proběhl v Litni nedaleko Berouna 1. ročník Festivalu Jarmily Novotné. Životní příběh této české pěvkyně je na román – ten sice nevznikl, ale existují pozoruhodné paměti Byla jsem šťastná , ve kterých se zrcadlí jak světová umělecká kariéra, tak kus českých dějin 20. století. Patří do nich i příběh zámečku v Litni, který od poloviny 19. století patřil české aristokratické rodině Daubkových, do které se Novotná v roce 1931 provdala. Během války byl ovšem vypleněn, v roce 1948 zabaven a po roce 1989 dlouho neměl štěstí na majitele. Snad až teď, protože právě manželé Leidlovi, kterým zámecký areál už pár let patří, stáli u zrodu tohoto festivalu. V prvé řadě oslovili v New Yorku syna paní Novotné George Daubka, který se pro myšlenku takové akce záhy nadchnul – přijel a při několika příležitostech také promluvil. Poprvé před rodinnou hrobkou Daubkových, před kterou se v sobotu dopoledne sešlo několik desítek lidí ke krátké vzpomínkové akci, a bylo možné tuto památku navštívit. Najdeme v ní mimo jiné vzácnou sochu sv. Josefa s Jezulátkem od J. V. Myslbeka – jednoho z rodinných přátel rodiny Daubků… Pořadatelé měli štěstí na krásné počasí, takže oživení zámeckého parku dětským dnem vyšlo se vším všudy. Tedy krom Prodané nevěsty v podání ochotnického souboru Petra Wajsara, které nebylo ani moc vtipné, ani moc pro děti. V prostorách zámku byla k vidění pečlivě udělaná informativní výstava o Litni i Jarmile Novotné. A dobrou úroveň i působivou atmosféru měly večerní koncerty souboru Musica Florea, kde vystoupili jako sólisté vnučka J. Novotné Tatjana Daubek, barokní hobojista Gonzalo X. Ruiz, sopranistka Martina Sehylová a také mezzosopranistka Alžběta Vomáčková. Gonzalo Ruiz přednesl Bachovu Orchestrální suitu č. 2 v úpravě pro hoboj a shromáždil mnoho důkazů o tom, že právě hobojová verze byla ta původní! Držitelka ceny Jarmily Novotné Alžběta Vomáčková měla v neděli ještě samostatný odpolední písňový recitál s pozoruhodným programem ze skladeb Zdeňka Lukáše, Luboše Fišera a Bohuslava Martinů. Koncert se konal v prostorách tzv. Čechovny, kde kdysi pobýval Svatopluk Čech – a během koncertu bylo možné nechat otevřené dveře do zámeckého parku. Na celé akci možná chybělo alespoň krátké setkání s hlasem Jarmily Novotné na některé ze vzácných historických nahrávek. Nicméně jak hlavní organizátorka Ivana Leidlová, tak dramaturgyně Dita Hradecká slíbily další ročníky, minimálně do roku 2014, kdy uplyne 20 let od smrti velké pěvkyně. V rozsáhlém zámeckém areálu je co opravovat a snad se to za pomoci nově založeného občanského sdružení začne dařit. I když slavný Ženíškův první návrh opony pro Národní divadlo, barbarsky vyříznutý z rámu počátkem 90. let, se na své původní místo asi už nevrátí. V Litni je už od počátku 90. let pamětní síň Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné v místním muzeu – stojí za návštěvu. Dlouho to byl jediný způsob, jak si pěvkyni připomenout. Časem jich snad bude víc. Není důvod se ptát, jestli u nás není příliš mnoho festivalů – takto postavená akce si svou roli jednoznačně našla. Měla tentokrát až dojemnou atmosféru, kterou známe z počátku 90. let, kdy se ještě stihla několikrát vrátit Jarmila Novotná osobně. Její příběh je důležité připomínat, je v něm velký kus historie a také velký závazek. Z Litně se sice dnes dá cestovat do Prahy po mnoha kilometrech nové dálnice, na péči o kulturní poklady ale právě proto nikdy nezbývalo.
