Mezinárodní hudební festival Lípa Musica ozdobilo vystoupení nedávného vítěze Mezinárodní soutěže ARD Alinde Quintet s Adamem Plachetkou. Ve čtvrtek 24. října jim naslouchalo zcela zaplněné divadlo v Novém Boru.
Ředitel festivalu Martin Prokeš prokázal velkou předvídavost. Alinde Quintet pozval k vystoupení na Lípě Musice mnohem dříve, než se jejich jméno po úspěchu v soutěži ARD začalo skloňovat ve všech hudebních médiích. A členové souboru prokázali, že jim soutěžní vavříny náleží po právu, a svou muzikalitou a energií strhli celé auditorium. Soubor hraje ve složení Anna Talácková (flétna), Barbora Trnčíková (hoboj), David Šimeček (klarinet), Kryštof Koska (lesní roh) a Petr Sedlák (fagot). Vedle společného vystupování hráči zastávají pozice v předních českých i zahraničních souborech. Během poslechu jejich hry se vybaví i skvělá linka současných českých dechových kvintet – Afflatus Quintet, Prague Philharmonia Wind Quintet a Belfiato Quintet. Na ně Alinde Quintet pochopitelně navazuje (existuje tu i kontinuita pedagogická).
Již první položka programu – Meditace na staročeský chorál Svatý Václave, op. 35a Josefa Suka v aranžmá Kryštofa Kosky – naznačila, jaké muzikální a hráčské erudici budeme v ten večer svědky. Zdá se mi nesprávné vyzdvihovat jednotlivé hráče (i když pravda v hlavním tématu zářil klarinetista), protože všichni docilovali opojného zvuku obdařeného vysokou kultivovaností a tónovou čistotou v naprosto jednotné, ba dokonalé souhře. Samozřejmě jsem byla zvědava, jak se velebnost a procítěnost smyčců, kterou známe například z podání Pavel Haas Quartet, promítne do hlasů dechového kvinteta. Byla jsem překvapena, jak působivě úprava Kryštofa Kosky vyzněla. Dechové nástroje Sukovi neubraly na emoční naléhavosti, dodaly jí důstojnosti a zvukové lahodnosti. V porovnání s verzí pro smyčce se v dechové verzi objevily nové odstíny, které však byly schopny vyvolat podobné emoce jako smyčce.
Dechový kvintet D dur, op. 95 Josefa Bohuslava Foerstera je naproti tomu stabilní repertoárovou položkou dechových kvintet. I Alinde Quintet ho má zažitý. Hráči – a s nimi i posluchači – si vychutnávali každou melodii, trylek, dynamický odstín. V první větě krásně vyzněly trylky flétny i příjemně melodický klarinet, všechny nástroje se v závěru podílely na jemném zvukovém vyústění. V pomalé druhé větě se hráči sešli v dokonalé souhře, jemné dynamice, která postupně gradovala. Již byl zmíněn kultivovaný tón všech nástrojů, ovšem projev v pomalé větě Foersterova kvintetu bych nazvala kultivovaností na druhou. Do třetí věty hráči vložili virtuozitu i půvab, pohrávání si s melodiemi prozrazovaly potěšení, s jakým hrají. Ve čtvrté větě jsem ocenila vzájemnou komunikaci všech nástrojů, napojování hlasů, zpěvnost (fagotu).
Hudebních společenství vzniká bezpočet, tato festivalová premiéra však vzbuzovala velkou zvědavost. Hornista Kryštof Koska upravil pro dechový kvintet Biblické písně, op. 99 Antonína Dvořáka a již od dob covidu, kdy vznikl společný klip šesté písně Slyš, ó Bože, volání mé (https://www.youtube.com/watch?v=qZJr_Z8x__0s) s basbarytonistou Adamem Plachetkou, pomýšlel na užší spolupráci s ním. Myšlenka na kompletní provedení Biblických písní ve verzi pro dechové kvinteto a hlas napadla právě Martina Prokeše, ředitele Lípy Musicy.
Adam Plachetka má Biblické písně zažité, před deseti lety je nahrál pro Supraphon s klavíristou Garym Matthewmanem, očekávání, jak jeho hlas vyzní s dechovým kvintetem proto bylo velké. A nutno říct, že citlivá a obsah zachovávající úprava Kryštofa Kosky dala prostor jak hráčům, tak znělému Plachetkovu hlasu, který s barvou dechů výtečně ladil. Plachetka je výborný interpret písní, který si dává záležet na srozumitelné výslovnosti a ctí partnerství. Dovede odhadnout, kde zvolit dynamický kontrast vůči hudebním partnerům a kde je naopak na místě dynamické splynutí. Jeho výraz osciloval od něhy, pokory, procítěnosti a ztišení po odhodlanou sílu (s níž párkrát hráče zastínil). Svému projevu dodal množství barev a výrazu, hluboce vroucně zazpíval „Kéž bychom mohli zpívati píseň Hospodinovu“ v sedmé písni, uvěřitelně s hlubokou vírou „Smiluj se nade mnou“ v osmé. Jeho zpěv působil uvolněně, lehce, s bravurně zvládnutými výškami i dynamikou.
Samostatnou pozornost zaslouží hra Alinde Quintet. Jejich souhra je ukázková, a přesto si hráči dovedou dát navzájem prostor (díky úpravě Kryštofa Kosky). Podpořili svou hrou výbornou instrumentaci v šesté písni, v páté si dopřáli tak hravý doprovod, že připomínali muzicírování venkovských kantorů. V závěrečné Zpívejte Hospodinu píseň novou, zahrané a zazpívané s radostí a respektem k víře, zněly dechové nástroje jako varhanní plénum.
Záměr ředitele Lípy Musicy vyšel stoprocentně. Nový Bor slyšel premiéru skvělého provedení Dvořákových Biblických písní. Vzhledem k reputaci všech protagonistů možná nyní budou Adam Plachetka a Alinde Quintet na roztrhání.
