AD Trio Prague sice tvoří věkem už zkušení muzikanti, jedná se však o relativně nový soubor. Svému kmotru dělá čest, nicméně na koncertu Pražských symfoniků 18. 12. 2008 (Obecní dům Praha) zazněla od Dvořáka jen Šestá symfonie ve zralém, spíše lyrickém pojetí Libora Peška . Trio se popralo s Beethovenovým Trojkoncertem C dur op. 56 se ctí. Uvádět tento koncertantní monument není snadné. Tři individuality musejí být jak sólisty, tak i jednotně dýchající a hrající trojicí. Naprosto suverénní a přitom citlivý byl klavírista Martin Kasík . Skvělý byl i cellista Miloš Jahoda . Bohužel se to nedá konstatovat o Jiřím Hurníkovi . Jeho houslový projev byl tak ušlechtilý, až mu nakonec scházela (zvláště v 1. větě) průbojnost a tónová šťavnatost, kterou jsem slýchal v tomto partu například od Suka, Szerynga, Oistracha, Ženatého nebo Matouška. Navíc ne vždy byly pasáže zcela čisté a srozumitelné. Nicméně všichni tři jsou výteční muzikanti, takže výsledek byl nakonec příjemný. Libor Pešek dělal jediné: postaral se o to, aby se jim FOK nepřekážel a vytvořil dobrý základ.
V úvodu zazněla Rossiniho předehra k Vilému Tellovi . I zde nechal dirigent orchestr hrát a nijak jej nesvazoval. Určitě však orchestr má na to, aby hrál v rychlé části lehčeji a aby „koňský cval“ nebyl tak těžkopádný a dynamicky málo diferencovaný.
