Letos 24. ledna uplynulo 100 let od narození výjimečně talentované skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové (1915–1940). K tomuto výročí – z podnětu jejího bratrance Josefa Kaprála – dokonce vyšla poštovní známka a v druhé, rozšířené edici monografie Jiřího Macka. Ve skladatelčině rodném městě se uskutečnily od 19. ledna do 19. února čtyři koncerty, které zaštítila čestná předsedkyně Společnosti V. Kaprálové Dagmar Havlová a které pořádaly Filharmonie Brno, Spolek přátel hudby, Klub moravských skladatelů, Konzervatoř Brno, brněnská pobočka Společnosti B. Martinů a Základní umělecká škola V. Kaprálové. První večer zorganizovala ve svém koncertním sále brněnská konzervatoř a Klub moravských skladatelů, jehož byla Kaprálová kdysi členkou. Zazněly kusy z dob jejích brněnských a pražských konzervatorních studií. Mně osobně z tohoto koncertu zaujalo impresionismem ovlivněných Pět klavírních skladeb v podání Ladislava Doležela, Legenda zahraná houslistou Štěpánem Graffem a pianistkou Renatou Bialasovou (ta natočila klavírní dílo Kaprálové na CD), písně Jiskry z popele v interpretaci sopranistky Hany Škarkové a klavíristy Milana Bialase, který je stále v obdivuhodné hráčské kondici, a hlavně pozoruhodná píseň Leden na Nezvalova slova pro soprán (Hana Škarková), flétnu (Kristina Vaculová), dvoje housle (Štěpán Graffe a Richard Kružík), violoncello (Michal Hreňo) a klavír (Ladislav Doležel). Na závěr klavíristka Alice Rajnohová, která osobnost a tvorbu Kaprálové studovala i teoreticky, suverénně a vyzrále provedla bravurní Sonatu appasionatu.
Dále uskutečnila Společnost B. Martinů a ZUŠ Vítězslavy Kaprálové 9. února v sále této školy koncert ze skladeb Václava Kaprála, skladatelčina otce a Janáčkova žáka, Bohuslava Martinů a Kaprálové, dokonce včetně jejích dětských skladbiček.
Spolek přátel hudby při brněnské filharmonii publikoval díky své tajemnici Jarmile Mráčkové sborník, shrnující životopisné údaje a přinášející i vzpomínky pamětníků, a svůj 5. abonentní koncert 17. února věnoval přímo Kaprálové. Zazněly na něm písňové cykly Jablko s klína a Navždy v citlivém podání Jany Tajovské Krajčovičové, která v druhé skladbě rozvinula svůj „užší“ soprán, ale přesto nezpívala naplno, patrně kvůli pokročilému těhotenství. Rozměrnější píseň Sbohem a šáteček provedla sebevědomě vystupující Marta Reichelová, sólistka brněnské opery, která uplatnila větší dynamickou škálu a výraz. Na klavír obě pěvkyně skvěle doprovázela Marta Vašková. Pianista Igor Ardašev provedl Dubnová preludia, nejhranější skladbu Kaprálové, a Variace na zvonkohru kostela St. Etienne du Mont; ty provedl tak, že jsme pochopili, proč považoval Martinů právě tuto skladbu za vrchol Vitčiny pařížské tvorby. Pátý smyčcový kvartet g moll, jehož skicu věnoval Martinů Kaprálové, zahrálo Graffovo kvarteto zcela mimořádně, maximálně koncentrovaně, jakoby spolu dýchalo, s napětím, nasazením a s obrovskou škálou dynamiky (hlavně pianissima!). Samostatným koncertem přispěla k tomuto cyklu či minifestivalu Kaprálové samozřejmě i Filharmonie Brno. Závěrem lze říci, že šlo o velice přínosný počin, který předvedl reprezentativní výběr z tvorby Vítězslavy Kaprálové v kvalitní či vynikající interpretaci. Tyto koncerty splnily svůj záměr a nyní půjde o to, aby se i v druhém století od narození této osobnosti její skladby objevovaly v koncertních programech.
