Botticelliovský triptych zdatného eklektika Ottorina Respighiho je příjemnou, kontaktní hudbou, jež snad potěší každého. Ornamentálně zdobná hudba se špetkou orientu a impresionismu a notné dávky romantismu byla pro posluchače potěšením. Ještě větším však byla baletní hudba Vůl na střeše Daria Milhauda s kouzelným jazzovým backgroundem. Nadšené provedení PKF-Prague Philharmonia mělo vtip, odvaz, skvělý zvuk a technickou virtuozitu. Samozřejmě výsledek byl jiný než v případě velkého symfonického obsazení, ale v této verzi mi byl Milhaud ještě sympatičtější. Každopádně to bylo nejlepší provedení Vola na střeše, jaké jsem v posledních pěti letech živě slyšel.