Zdeněk Mácal letos sklízí jedno vyznamenání za druhým. Po ocenění Nadací Leoše Janáčka a státní Medaili za zásluhy obdržel 4. 11. z rukou zástupců České hudební rady (Marek Kopelent, Lenka Dohnalová) za celoživotní provozování české hudby výroční cenu, která je „cenou celé hudební obce“. Opodstatněnost tohoto čestného ocenění zdůraznila dramaturgie koncertu České filharmonie , když v první polovině slyšelo vyprodané Rudolfinum Smetanovy tři švédské symfonické básně (Richard III. , Valdštýnův tábor , Hakon Jarl ), což není vůbec běžné, a v druhé Dvořákovu Šestou symfonii . Smetana Mácalově naturelu vysloveně svědčí, protože uplatnil dramatickou vyhrocenost, citovou zjitřenost skutečně v bohatém spektru. Dvořák zase přinesl patřičnou dávku energetického vkladu a lyrické melodičnosti.
