14. 9. měli diváci České televize mimořádnou příležitost shlédnout v živém vysílání přenos Verdiho opery Rigoletto . Naše republika se tak zařadila k dalším 106 zemím, v nichž live přenos přivedl k obrazovkám statisíce milovníků klasické hudby a Česká televize byla jednou ze 148 zúčastněných televizních společností. Rigoletto je třetím projektem proslulého italského producenta Andrey Andermanna, který nejprve v roce 1992 realizoval originální myšlenku televizního přímého přenosu operního díla z nedivadelního prostředí. Pucciniho Tosca provedená v nádherných římských palácích doslova učarovala nejen divákům ve 107 zemích (včetně naší), ale nadchla i odbornou veřejnost a získala mnoho ocenění. Náročný projekt, který spočívá nejen v přísném a pečlivém výběru sólistů, sboru, orchestru a dirigenta, týmem počínaje režisérem, autorem kostýmů, scény, se opírá ve stejné míře o bezchybnou technickou stránku live přenosu, která začíná u miniaturních mikroportů skrytých kamerám (jednoznačně padla volba vždy na Sennheiser) a pokračuje přes ozvučení orchestru se zpěváky při přenosu ze vzdálenějších prostředí. Také kamery a světla střeží oko režiséra před „neviditelností“, a to vše musí plynout v naprosté součinnosti s výkony pěvců, jejichž tváře a hlasy snímá kamera z bezprostřední blízkosti. Andermann připravil další operu v roce 2000 – tentokrát to byla Verdiho Traviata z Paříže a mnozí jistě máme ještě v paměti vynikajícího José Curu v hlavní roli. Interiérové a exteriérové prostředí se zde střídalo podle jednotlivých dějství opery a laťku náročnosti tento projekt významně pozvedl. Třetím Andermannovým dílem se stala opět Verdiho opera, s možností realizovat Rigoletta přímo „na místě činu“, tedy v Mantově. Umělci v čele s Plácidem Domingem v roli Rigoletta a Ruggiera Raimondiho jako Sparafucileho prokázali ve svém věku skutečné mistrovství operního projevu, byť občas mohl Domingo působit již ne zcela plným hlasovým projevem. Nasazení a herecký projev umělce však setřely jakékoliv pochybnosti o jeho kvalitách. Mladá dvojice Vévody mantovského a Gildy doslova uchvátila v podání italského tenoristy Vittoria Grigola a ruské sopranistky Julie Novikovové . Oba fascinovali bezchybným výkonem v průběhu všech náročných scén a jejich fenomenální podání doslova očarovalo. Také ostatní sólisté, výborný sbor a Symfonický orchestr RAI pod taktovkou Zubina Mehty podali perfektní výkony, které podpořila bezchybná technika. Celkový počet 64 použitých mikroportů, řešení souzvuku pěvců v interiéru a exteriéru současně (kvartet Rigoletta a Gildy před Sparafucileho krčmou a Sparafucileho a Maddaleny uvnitř!) a instalace ve středověkém městě, kde například Palazzo Ducale má až metrové kamenné zdi, to byly velké výzvy pro celý realizační štáb pod Andermannovým vedením.
