Zahajovací koncert 2. abonentního cyklu Českého komorního orchestru se odehrál 8. 10. v pražském Rudolfinu. Dobrou zprávou je, že jeho dirigent Ondřej Kukal, který vloni nečekaně vážně onemocněl, je na tom lépe, špatné je však, že koncert se odehrál ještě bez něho. V přípravě a vedení orchestru ho však plně zastoupila umělecká vedoucí Jana Vlachová . Mimochodem tak skvělé obsazení prvního pultu – Jana a Dana Vlachovy – nemá žádný český orchestr, ty nejlepší nevyjímaje.
Program nabídl prosluněnou hudbu od Mozarta a Dvořáka. Malou noční hudbu hrál orchestr nádherně vylehčeně, měkce a s tak perfektní souhrou, že jsem měl někdy pocit, jako kdybych slyšel smyčcový kvartet. Svoje mimořádné tónové kvality pak mohl plně rozvinout v Dvořákově Smyčcovém sextetu op. 48 . Navíc v koncepci, v tvoření tónu a frázování lze i po desetiletích dešifrovat vklad Václava Talicha a jeho pokračovatele Josefa Vlacha. Díky velmi matnému výkonu Akiho Kishi pak zůstalo ve stínu provedení Mozartova Klarinetového koncertu A dur . Mladičká Japonka se trápila jak s technikou, tak s kvalitou tónu.
