V cyklu komorních orchestrů České filharmonie se tentokrát představil brněnský šestnáctičlenný ansámbl Čeští komorní sólisté Brno s mladým dirigentem Jakub Kleckerem . Přivezl hudbu Bohuslava Martinů (Sextet pro smyčcový orchestr ), P. I. Čajkovského (Serenáda C dur pro smyčcový orchestr op. 48 ) a brněnského skladatele Jiřího Matyse (Hudba pro smyčce ). Zvukově vyvážený a interpretačně precizní orchestr zněl vyrovnaně, což bylo evidentní hned v první skladbě Bohuslava Martinů. Nejpřitažlivěji vyšla třetí věta Allegretto poco moderato, která dala vyznít kvalitám souboru v melodické jasnosti a svižné živosti. Rovněž Hudba pro smyčce Jiřího Matyse, hráči dobře artikulovaná a zejména ve druhé větě zpěvně živá, podala dobrý obraz o skladateli, jenž melodičnost a výrazovou jasnost preferoval již před dvaceti lety, v době vzniku díla. Proslavená Čajkovského smyčcová serenáda, ověnčená tolika slavnými interpretacemi, ukazovala na usazenost, projevovanou spíš v cudnosti dynamické i výrazové. Čeští komorní sólisté se rozhodně nemínili pustit do cituplné a tanečně vylehčené hry a bylo to škoda. Jejich kapacita i možnosti by ve větší uvolněnosti jen vynikly. O co mohla být první věta zvukově proloženější, o to druhá mohla mít více citově vzepjatého pnutí. V úplném závěru se Čeští komorní sólisté opřeli do vracející se úvodní melodie a zasvítili v plném lesku svých možností. Škoda, že až tak v závěru. Jakub Klecker, jednadvacetiletý dirigent, jenž ještě nasává své zkušenosti při studiu, se za dirigentským pultem osvědčil. Má jasnou představu, směřuje k pevnému gestu a hudba ho prolíná. Dosud spíše podřizuje svou vizi vůli ansámblu, neboť soubor má oproti němu na kontě množství zkušeností. Avšak právě z dirigentovy mladické energie by mohl vzejít impulz pro novou dynamičnost celkového vyznění komorního orchestru.
