Program zahajovacího koncertu sezony Vídeňských filharmoniků s Danielem Gattim 29. září vyvezl světoznámý orchestr nadcházející den po vídeňském úspěchu i do zahraničí. Díla Igora Stravinského a Dmitrije Šostakoviče těleso poté hrálo také v Zaragoze, Barceloně, Paříži a Saarbrückenu. Náročný repertoár děl 20. století nastudoval Daniel Gatti s espritem a smyslem pro specifika moderny.
Nový šéfdirigent Sächsische Staatskapelle Dresden Ital Daniele Gatti je současně šéfdirigentem Teatro del Maggio Musicale Fiorentino a uměleckým poradcem Mahler Chamber Orchestra. Ve své kariéře zastával např. post hudebního ředitele Orchestre National de France či Teatro dell’Opera di Roma. V roce 2018 vystoupil s velkým úspěchem na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro, na kterém dirigoval ve Smetanově síni Obecního domu z pozice šéfdirigenta Royal Concertgebouw Orchestra Amsterdam. Po skladbách Carla Marii von Webera a Sergeje Prokofjeva provedl ve Smetanově síni Obecního domu v Praze velkolepou Symfonii č. 1 D dur, Titan Gustava Mahlera. Pozdní díla 19. století a zejména moderna 20. století bývají pro dirigenta velkou výzvou již od studií na Konzervatoři Giuseppa Verdiho v Miláně, kde studoval skladbu a dirigování.
V rámci zahajovacího programu sezony Vídeňských filharmoniků zněla letos baletní a symfonická hudba 20. století, nejdříve koncertní provedení baletu Apollon Musagète (1927–1928) Igora Stravinského a poté Symfonie č. 10 e moll, op. 93 (1953) Dmitrije Šostakoviče. Zlatý sál Společnosti přátel hudby ve Vídni byl na třech Gattiho zářijových koncertech vyprodán.
Když ve Zlatém sále zněl Stravinského balet Apollon Musagète, který je formálně členěn na dva obrazy, očekávali mnozí zahraniční návštěvníci i tanečnější orchestrální interpretaci. Světoznámé těleso, které je současně orchestrem Vídeňské státní opery, má ve svém repertoáru mnoho baletních děl napříč epochami. Dílo komponované pro smyčcové nástroje jasně zachycuje skladatelovu inspiraci nejen alegorickým námětem z řecké mytologie o vůdci Múz bohu Appolónovi, ale i obdobím velké tradice francouzské hudby 17. a 18. století. Specifická je v díle Stravinského snaha o neoklasicistní stylizaci, zejména v melodických liniích a komorně pojatém orchestrálnímu souzvuku. Gatti volil ve Vídni klidnější tempa a v kontrastech s ostřejšími rytmy preferoval v táhlejší interpretaci kompozice také temnější kolorit. Koncertní mistryně Albena Danailova hrála v sólových pasážích výtečně, technicky perfektně a se svítivostí barev. Pojetí skladby zvolil dirigent lyričtější, s tíživějšími tanečními rytmy, spíše akademičtější a komorně honosnější.
Velkolepá Symfonie č. 10 e moll, op. 93 Dmitrije Šostakoviče působila v dramaturgii programu po Stravinského baletní kompozici na poslech příjemně. Obě díla měla v interpretaci svěžest i moderní půvab pro současnost. Šostakovičova čtyřvětá symfonie nezněla pateticky, ale odlehčeně až groteskně. Vrstevnatá dramatičnost byla často zpestřena jasem a světlými barvami, které v kontrastu s temným koloritem vnášely do provedení hloubku i v dynamickém pojetí. Měkké líbezné smyčce s malebností kontrabasů a krásnými sóly v dřevěné sekci byly pod Gattiho taktovkou pozoruhodně konfrontovány s ostřejšími žesti a bicími nástroji. Tempové proměny první věty Moderato, druhé věty Allegro, třetí věty Allegretto a čtvrté věty Andante – Allegro byly hrány s nadhledem a významovým vedením oblouků. Gradace interpretace skladby až po extrémně rychlá tempa byla korunovaná virtuozitou.
Vedení Vídeňských filharmoniků na letošní sezonu naplánovalo deset abonentních koncertů. Po zahajovacím programu s Danielem Gattim budou řídit proslulý orchestr Andris Nelsons, Alain Altinoglu, Klaus Mäkelä, Zubin Mehta, Riccardo Muti, Yannick Nézet-Séguin, Christian Thielemann, Mirga Gražinyté-Tyla a Franz Welser-Möst.
Program sezony Vídeňské státní opery nabízí od 23. listopadu 2024 do 14. června 2025 deset koncertů nazvaných Komorní hudba Vídeňských filharmoniků. Koncertní řada má již svou tradici, její zrod inicioval na návrh orchestrálních hráčů v sezoně 2011/2012 tehdejší ředitel divadla Dominique Meyer, současný intendant Teatro alla Scala v Miláně. Bývalý předseda Vídeňských filharmoniků Clemens Hellsberg se tehdy v našem rozhovoru pro časopis Harmonie (5/2012) ke zrodu cyklu vyjádřil: „Cyklus vychází z ducha smyslu komorní hudby a její formy muzicírování. Jsem rád, že jí přední operní dům světa věnoval tak prominentní místo. Velmi mne těší, že se tak prohloubila úzká vazba mezi hráči Vídeňské filharmonie a Vídeňskou státní operou ve 170. roce její existence. Doufám, že Komorní cyklus hráčů Vídeňské filharmonie ve Vídeňské státní opeře spěje k podobné tradici jako v roce 1860, kdy byly založeny Filharmonické abonentní koncerty. Uspořádání Filharmonické komorní řady Vídeňskou státní operou propůjčuje oběma stranám důležité partnerství, novou dimenzi a potvrzuje ji jako „symbiózu“ v ideálním smyslu.“O koncertní řadu projevují posluchači stále velký zájem a pro hráče je velmi inspirativní.
