Letní slavnosti staré hudby 2021 se přehouply do měsíce srpna, podruhé navštívily zámek Troja a podruhé přivítaly interprety z Pyrenejského poloostrova. Během šestého koncertu festivalu byla v akusticky ověřeném a inspirativním prostředí Císařského sálu představena dvorská a taneční hudba. Prahu tentokrát navštívil ostřílený soubor Capella de Ministrers. V jejich podání publikum 2. srpna 2021 vyslechlo skladby širokého spektra skladatelů 15.–17. století.
Na rozdíl od umění méně vzdálených teritorií bohužel v našich zeměpisných šířkách nebývá španělská hudební kultura známá tak podrobně. Tento repertoárový okruh je proto vždy vítaným oživením programové nabídky koncertů a mnohdy může být pro auditorium doslova objevným dobrodružstvím. Vždyť hispánská kulturní sféra byla během staletí intenzivně ovlivňována celou řadou pozoruhodných a – na rozdíl od ostatní Evropy – zcela specifických podnětů. Proto může tamní hudba v našich uších znít tak neoposlouchaně a exoticky. A také některé hudební formy a nemálo hudebních nástrojů pronikly na starý kontinent právě ze Španělska. Vedle hudby duchovní přinášejí právě instrumentální skladby rozsáhlý soubor velmi zajímavých hudebních památek španělského raného novověku. „La Spagna“ je jedním z výrazných původních a populárních tanečních hudebních motivů, který se stal východiskem pro desítky dalších zpracování, a to jak improvizovaných, tak i hudebními skladateli zapsaných kompozic. Koncert s názvem „La Spagna“ se tak svým programem stal příslibem osobitého zážitku.
Pozvaní renomovaní umělci vzbuzovali veliká očekávání. Tentokrát do Prahy přijel zkušený, dlouhou řadou různých ocenění a poct ověnčený ansámbl. Počátky souboru Capella de Ministrers sahají do roku 1987. Jeho umělecký vedoucí Carles Magraner dbá na historickou přesnost, která se opírá o detailní muzikologické zkoumání dochovaných pramenů a památek španělského hudebního dědictví. Vytrvalost na cestě za co nejvěrnějším poznáním kulturní minulosti a spletitých kořenů hudebních tradic své země přináší své ovoce. Dlouhodobá preciznost kolektivní práce a individuální kvality instrumentalistů, jejich umělecký potenciál a interpretační dokonalost byly zřejmé od prvních okamžiků, kdy předstoupili před zcela zaplněný hlavní sál trojského zámku.
Pečlivě sestavený program účastníky chronologicky provázel škálou tvůrčích přístupů umělců k instrumentální hudbě, jak jsou zachyceny v dobových rukopisech a tiscích. Vedle kompozic například Heinricha Isaaca či Josquina Desprez, dobře známých a proslavených osobností své doby, prostor rozezněla díla dobových španělských a ve Španělsku doložených a oblíbených skladatelů, jejichž tvorbu nemáme možnost slýchat tak často. Bylo dobře patrné, jak kulturní výměna a umělecká inspirace pronikala tehdejší Evropou a utvářela zvukový ideál novověké hudby.
Vihuela da arco, španělský blízký příbuzný violy da gamba, v rukou Carlese Magranera mistrovsky tlumočila díla předních vihuelistů 16. století a brilantně reprezentovala uplatnění nástroje v tehdejším instrumentálním souboru. David Antich oslnil vytříbenou technikou hry na zobcové flétny, které vnášely do hudebního proudu nejen patřičné nálady, ale i jiskru temperamentního prožitku. Dynamiku hudebních emocí podporovaly a domácí atmosféru Iberského poloostrova navozovaly kastaněty a ostatní perkusní nástroje v rukou Paua Ballestera. Robert Cases se sice na první pohled nezdál být tak výraznou individualitou ansámblu, ovšem bez jeho teorby a kytary by celkový zvukový obraz nebyl tak kompaktní a elegantní. Capella de Ministrers se tentokrát představila jen v komorním složení čtveřice instrumentalistů. To umožnilo lépe vnímat (a dlužno říci, že vřele obdivovat) osobitý přínos každého z interpretů, ale zároveň vytvořilo jisté limity takto složeného souboru v oblasti propracovanosti aranžmá celovečerního programu.
Capella de Ministrers rozhodně oslovila soustředěným projevem i celkovým uměleckým dojmem. Na druhou stranu, při vědomí nejen hudebně interpretačních kvalit jednotlivých umělců, ale i jejich nepopiratelných hudebně teoretických znalostí a zkušeností by posluchači jistě s vděčností přijali a rádi ocenili alespoň drobný komentář, kterým by osobnosti z pódia dovolily návštěvníkům koncertu zažít ještě další rozměr tohoto povznášejícího setkání. Určitým drobným překvapením byla reakce umělců na dlouhotrvající potlesk obecenstva, když se jako přídavky sálem znovu rozezněly některé skladby, které již během večera zazněly. Bylo by však příliš nevděčné tímto jakkoliv upírat souboru Capella de Ministrers velkolepý zážitek. Letní slavnosti staré hudby opět prokázaly vysokou kvalitu dramaturgické přípravy svých projektů a koncertem La Spagna se zapsaly do srdcí nadšených posluchačů.
