Dvacátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov vyvrcholil 20. 8. galakoncertem nejslavnějšího operního pěvce současnosti Plácida Dominga , který se vrátil do České republiky po 17 letech. Po boku Dominga zpívala portorická sopranistka Ana María Martínez . Koncert s doprovodem rezidenčního Symfonického orchestru Českého rozhlasu řídil americký dirigent Eugene Kohn . V souvislosti s očekáváním velkého množství návštěvníků situovali organizátoři hudební večer do prostor parkoviště P2 v Českém Krumlově, kde se shromáždilo asi sedm tisíc posluchačů. Vzhledem k tomu, že vstupné bylo velmi drahé, podcenili se především přípravy po jeho technické stránce (rušivé zvuky, amatérské pojetí snímání koncertu na projekční obrazovky). Koncert zahájila předehra k Prodané nevěstě , která nezazněla v reprezentativním podání, které by se očekávalo při galakoncertu tohoto typu. Massenetovu árii Rodriga Ô souverain, ô juge, ô père ze 3. dějství opery Le Cid zpíval Plácido Domingo se zjevným dojetím, protože publikum jej přivítalo dlouhým, intenzivním potleskem. Árii Rusalky Měsíčku na nebi hlubokém předvedla Anna María Martínez s velmi dobrou výslovností i lahodným sopránem, ostatně ztvárnila ji před lety i v anglickém Glyndebourne s dirigentem Jiřím Bělohlávkem. Na programu skládajícím se z oper, operet a zarzuel Domingo ukázal svou obdivuhodnou pěveckou techniku. V Českém Krumlově představil svůj osvědčený repertoár, jenž plně rezonoval s vícežánrovým zaměřením festivalu. I v jeho sedmdesáti letech lidé žasnou nad technikou, kterou dokonale ovládá tak, že zpívá-li opery, operety nebo zarzuely, interpretuje zpívaná slova jako lidskou řeč, která má tolik odstínů, kolik jen zpěvák do ní vnese nálad, intonačních proměn, podtextů, životních zkušeností promítajících se do výslovnosti, postoje, gest, mimiky, dechu, barvy a síly hlasu. Domingo navíc disponuje velkým hudebně dramatickým talentem a skvělou hereckou technikou, takže jeho role, árie či písně zní naprosto přesvědčivě. Když se zejména po nedávné operaci rozhodl přejít od tenorových partů k barytonovým, zněla jeho árie Andrey Chéniera Nemico della patria?!… Un di m’era di gioia ze stejnojmenné opery Umberta Giordana ve sledu koncertních děl z první části programu nejefektněji. Po procítěném duetu Desdemony a Otella z Verdiho Otella gradoval program operetami, v nichž Domingo strhnul publikum zvláště písní Dein ist mein ganzes Herz ze Země úsměvů. Martínez mu byla důstojnou partnerkou; jako většina pěvců a pěvkyň ale především zpívá než zpěvem vypráví. Až po písni Heia, heia, in den Bergen ist mein Heimatland z operety Čardášová princezna ukázala, kde je její síla. Nejpřirozenější byla v jejím rodném španělském jazyce a zarzuelách.
Americký dirigent Eugene Kohn pojal krásný letní večer nejen vážně, ale i zábavně a v pasážích, kdy si byl vědom, že jej snímá kamera a styl mu dovoluje komická gesta, dovolil si je i zveličit. SOČR řídil zodpovědně a s přibývajícím počtem skladeb stoupal i výkon tělesa. Ovacemi ve stoje si nadšení posluchači vyžádali šest přídavků, jimiž večer ještě více gradoval a pěvci si na pódiu i zatančili.
