Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK oslavil s hudebním skladatelem a všestranným muzikantem Michaelem Kocábem 17. října v Divadle Hybernia jeho letošní jubileum koncertem s výběrem jeho úspěšné filmové a scénické hudby, kterou zpestřily i šansony.
Michael Kocáb oslavil své sedmdesáté narozeniny 28. července 2024 a ke svému jubileu realizoval v naší hlavní metropoli dva velké orchestrální koncerty. Nejdříve ve spolupráci s Českým národním symfonickým orchestrem a jeho americkým šéfdirigentem Stevenem Mercuriem, Janem Hasenöhrlem & The Loop Jazz Orchestra a Pražským výběrem 20. června 2024 na pražském Výstavišti v rámci festivalu Metronome Prague. A posléze až 17. října 2024 s Pražskými symfoniky, které vedla slovenská dirigentka Michaela Rózsa Růžičková.
Program s hravě i symbolicky pojatým názvem „Michael Kocáb 2×35“ navštívilo v Divadle Hybernia mnoho umělcových přátel i fanoušků a rovněž posluchačů, kteří stále cítí vděčnost k osobnosti, která se zasloužila o odsun sovětských vojsk z území bývalého Československa.
Všestranný umělec a bývalý politik, občanský aktivista i podnikatel Michael Kocáb koncert také moderoval a věnoval ho Miladě Horákové a čtyřem bývalým poslancům Národního shromáždění, kteří v roce 1968 hlasovali proti Smlouvě o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR, patřili k nim tehdy Gertruda Sekaninová-Čakrtová, Božena Fuková, František Kriegel a František Vodsloň. Michael Kocáb svou kariéru rozvíjel pětatřicet v období socialismu a pětatřicet let již v demokracii.
Po boku Pražských filharmoniků zpíval na koncertě i Kühnův smíšený sbor a Michael Kocáb přizval na pódium i svou talentovanou dceru, zpěvačku, scenáristku a spisovatelku Natálii Kocábovou. Z rockové kapely Pražský výběr, kterou v roce 1976 založil, také legendárního kytaristu a skladatele Michala Pavlíčka a z dalších kolegů výjimečného klavíristu a komponistu Petra Maláska. K zajímavé multižánrové dramaturgii pozval i renomované operní sólisty střední generace, sopranistku Zuzanu Markovou a tenoristu Aleše Brisceina, z nejmladší generace nadějného kontratenoristu Vojtěcha Pelku.
Po orchestrálních kusech Michaela Kocába Adagio Virtuoso a Celebration for String Orchestra, ze kterého byla uvedena druhá a třetí věta, zazněl šanson Sebastián s textem Michala Horáčka v přátelském duetu Aleše Brisceina a Michaela Kocába. Koncert nabýval na vřelé atmosféře, orchestr Pražských symfoniků byl ozvučen téměř jak rockový koncert. Dirigentka učinila z programu a svých gest spíše show.
Orchestrální Kocábova díla jsou silná v emocionalitě i v melodiích, které jsou také v harmonickém tvůrčím uchopení příjemné na poslech. Ve svém nitru mají v sobě dramatičtější obraznost i tehdy, jedná-li se pouze o díla určená ke koncertnímu provedení. Kompozice Jan Hus – Memento mei na text Dušana Hejbala, uvedená ve větách Memento mei, Skandál s odpustky, Jezu Kriste a Dokonáno jest, byla prodchnuta v kontrapunktu i soudobým duchovním dramatem. Některým posluchačům byla hudba známá i z výpravného třídílného filmu Jan Hus (2015), který podle scénáře Evy Kantůrkové natočil režisér Jiří Svoboda. Kontratenorista Vojtěch Pelka zpíval ve skladbě procítěně s lahodným vokálem ve výškách a vnitřním porozuměním textu.
Kühnův smíšený sbor pod vedením sbormistra Jakuba Pikly byl přizván nejen k provedení filmové a scénické hudby, ale i k písňové tvorbě. Michael Kocáb dodatečně složil k programu i sborové party. Plošnost interpretace a místy až necitlivé ozvučení koncertu, včetně naddimenzovaného znění s ohledem na malý prostor divadla a velké množství interpretů i diváků, připomínala ovšem více atmosféru koncertů Pražského výběru. V šansonu Petra Hapky na text Michala Horáčka V penziónu svět však vytvořil Michael Kocáb s interprety velmi příjemnou hudební náladu.
Hudba ze zahraničního filmu Opojení z proměny (1988) francouzského režiséra Édouarda Molinara s částmi Fatale a La Metamorphosis i scénická hudba Odysseus komponovaná pro multimediální, syntetický projekt Laterny magiky na téma Homérova eposu, jejíž premiéra v režii Evalda Schorma a Jaroslava Kučery se konala 10. září 1987 v Paláci kultury Praha, nesla v sobě nejen duchovní a dramatický rozměr, ale i punc tradičnosti hudby, která má silnou nosnost také v 21. století. A možná dnes evokuje i poselství návratu k silnější poutavé melodičnosti, aby byla soudobá díla pro současného diváka přístupnější v poutavosti koncentrace i obrazotvornosti.
Ve výběru Odyssea zazněly části Pallas Athena, The Sacrifice-Siren, The Isle of Helios and Circe, v nichž se zaskvěli všichni tři operní sólisté, kteří byli k programu přizváni. Provedení Odyssea by více prospěl koncertní prostor, zcela samozřejmě i divadelní či multimediální realizace a nejvíce interpretace bez přímé hry a zpěvu na mikrofony. Závěrečný duet šansonu Pán výtahů autorské dvojice Michael Kocáb a Michal Pavlíček na text Michala Horáčka byl v podání Natálie Kocábové se svým otcem a masivním doprovodem milým a srdečným završením narozeninových oslav.
