Nejlepší mužský komorní sbor na světě (podle časopisu New Yorker) a soubor roku 2008 (podle ankety Musical America) Chanticleer potřetí zavítal do Prahy a 26. ledna potěšil příznivce vokálního umění ve Státní opeře. Se suchou akustikou sálu si soubor, který za nahrávky Colors of Love a Lamentations and Praises získal cenu Grammy, v rámci možností poradil a nabídl pestrobarevnou hudební mozaiku v rámci programu nazvaného Love story . Profesionalita na nejvyšší úrovni – tak by mohla znít jednoduchá charakteristika těchto pánů, kteří i z obyčejného otevírání desek s notami a z funkčních přesunů po jevišti dokáží vytvořit téměř choreografickou záležitost. Koncert zahájil blok staré hudby, v němž zazněla španělská renesanční hudba autorů Sebastiána de Vivanco a Tomáse Luis de Victoria, francouzské chansony Clémenta Janequina a dalších skladatelů, ale také hudba dvacátého století inspirovaná gregoriánským chorálem. Po polyfonní pastvě pro ucho zazněly jedinečně interpretované Tři mužské sbory Richarda Strausse a cyklus Not an End of Loving , který sboru dedikoval ředitel sborové unie Lehigh University, skladatel a dirigent Steven Sametz. V této části předvedl sbor dokonalé intonační schopnosti v rámci nadzemsky složitých harmonií, kantilénu linoucí se přes celý sál i vhodně přiostřenou deklamaci ve Straussově cyklu. Z předposledního bloku koncertu, věnovaného ryze soudobé hudbě, zaujala především Vesnická svatba anglického skladatele Johna Tavenera, jenž vynikla jak svým programem (je koncipována jako série hudebních a slovních obrazů popisujících ortodoxní svatební obřad v Řecku), tak náladou. V podání Chanticleer působila tak nostalgicky, dojemně a zároveň hypnoticky, že se publikum neodvažovalo ani hlesnout! Závěrečný blok patřil gospelům, populárním písním, spirituálům a koncert tedy došel ke svému závěru ve znamení známých melodií, odlehčené atmosféry i humoru. Blahodárný zážitek!
