V Praze zcela neznámá jihokorejská houslistka Wha Su Lee (1971), v současnosti členka Hwaum Chamber Orchestra, bohužel byla natolik nevýrazná, že se vedle romanticky expresivního Maiského vytrácela. Možná se podvědomě cítila v jeho stínu, neboť to jistě byla v její kariéře velká událost zahrát si se světově uznávaným cellistou. Houslistka malé postavy byla díky malému tónu, občas nečitelné technice ještě menší. Její hostování v Praze tedy rozhodně nelze označit za triumf. Škoda, že tak nádherná skladba jako je tato Brahmsova kompozice symfonických parametrů byla dvojkoncertem s jediným skutečným sólistou.
Dvořákova Šestá symfonie D dur op. 60 je parádním číslem rozhlasových symfoniků. Vladimír Válek položil důraz na rustikální momenty a radostnost partitury. Skvěle vyzněl temperamentní Furiant a jas finální věty (vynikající gradace). Naopak meditační Adagio mohlo být ještě vřelejší a ve zvuku jemnější. SOČR tímto Dvořákem opět vyslal zprávu, že pražský symfonický život nevytvářejí jenom Česká filharmonie a Pražští symfonici.
