V roce 1979 se James Kibbie stal prvním americkým vítězem soutěže Pražského jara a později za čtyřhodinovou frekvenci v rozhlase natočil padesát minut hudby! Po více než dvaceti letech letos vystoupil tento umělec, nyní profesor Michiganské univerzity, opět v Praze. Na závěrečném recitálu Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba 23. září zahrál pozoruhodný, málo známý program 20. století; jedinou starší skladbou bylo Bachovo Preludium a fuga E dur BWV 566 , které vlastně také nepatří mezi často prováděné kusy. Dřívější svatojakubský varhaník a Kibbieho přítel Jiří Ropek, jemuž byl letošní 15. ročník festivalu věnován, byl na koncertě zastoupen Fantazií na Mozartovo téma , skladbou inspirovanou Mozartovou návštěvou strahovského kostela roku 1787, a dále zcela původní a hlavně výtečně nástrojově stylizovanou Toccatou a fugou se složitým tématem. Cesta u nás prakticky nehraného amerického skladatele Dana Locklaira je skladbou poměrně rozsáhlou a nevýbojnou, sahající i k meditativním plochám a efektním postupům jako synkopám, glissandům, dvojitému pedálu atp. Následovala dvě malá, původně klavírní, charakterem čistě improvizační Preludia předčasně zesnulého Francouze Jehana Alaina, od jehož úmrtí uplynulo sedmdesát let. Večer uzavřely virtuózní Preludium a fuga H dur Marcela Duprého. James Kibbie dosvědčil, že je nadále špičkovým světovým interpretem, který vyniká mimořádnou technickou suverenitou, vyvážeností projevu a citlivou prací se zvukem, v tomto případě svatojakubských varhan. Také dokáže posluchačům skvěle přiblížit soudobý hudební jazyk skladeb. S Kibbieho fenomenální hrou bylo publikum na výsost spokojeno, navíc ocenilo i videoprojekci jeho hry.
