Jako výsostný virtuos se představil 4. 8. Olivier Latry na zahajovacím koncertě 16. ročníku Mezinárodního varhanního festivalu v pražském chrámu sv. Jakuba. Proslulý titulární varhaník z pařížské katedrály Notre Dame a profesor pařížské konzervatoře přilákal tolik návštěvníků, že někteří museli i stát. Devětačtyřicetiletý, mladistvě vypadající umělec nabídl efektní program, který poutavě střídal plochy různého charakteru a předvedl snad všechny možné typy varhanní sazby. Recitál byl rámován skladbami Johanna Sebastiana Bacha – Toccatou a fugou d moll a pokojnou chorální předehrou Nun komm der Heiden Heiland . Dále zahrnoval oblíbené Franckovo Preludium, fugu a variace a skvěle nástrojově stylizované skladby francouzských varhanních virtuosů Charlese-Marie Widora, Jeana Langlaise, Latryho učitele Gastona Litaize a Marcela Duprého, jehož Preludium a fuga g moll z nich kompozičně vynikalo (mně osobně znělo v hlavě ještě dlouho po koncertě). Na závěr zazněla více než čtvrthodinová improvizace na dvě témata Bedřicha Antonína Wiedermanna (jemu je letošní ročník festivalu věnován), která měla zřetelnou výstavbu, potvrdila Latryho důvěrnou znalost stylu francouzských postromantiků a zašla i do soudobých souzvuků. Prvním přídavkem byla Boëllmannova populární Toccata z Gotické suity . Latry hrál naprosto brilantně, dokonce zpaměti, s neuvěřitelnou lehkostí, nebývalou muzikálností, s francouzským šarmem a mimořádnou zvukovou barevností, umožněnou technickým vybavením nového hracího stolu. Vše, co varhaník dělal, navíc mohli návštěvníci vidět díky videoprojekci, kterou byl večer provázen. Po skvělém zahájení pokračoval svatojakubský varhanní festival věnovaný Wiedermannovi (a provázený i biografickou výstavou v chrámové lodi) koncerty v srpnu a dalšími čtyřmi pokračuje i v září.
