Musica cameralis 2013 – hudební cyklus tří koncertů v září a říjnu věnovaný 90. výročí narození význačného českého skladatele Viktora Kalabise (19232006), nad nímž převzala záštitu skladatelova manželka, cembalistka Zuzana Růžičková. Houslový recitál Štěpána Graffeho s klavírním doprovodem Igora Ardaševa se uskutečnil 24. září v kapli sv. Maří Magdaleny v Jindřichově Hradci, kde komponista prožil mládí a k němuž ho vázalo silné citové pouto; o den později se tentýž koncert konal v sále brněnské konzervatoře. Hudebníci přednesli skladby Smetanovy, Kalabisovy, Janáčkovy a Vítězslava Nováka. Graffe se neprofiluje jako sólový houslista, což je podle mého názoru škoda. Jeho projev je nejen technicky skvělý, ale muzikantsky vyzrálý. Nestaví do popředí sebe, ale je interpretem hudby, jejích myšlenek, doslova zprostředkuje vše, co se v hudbě odehrává, a výrazně odlišuje pojetí jednotlivých hudebních stylů. Hraje s ohromným zaujetím, tentokrát byla za nesmírně vnímavé partnerské podpory Ardaševa Kalabisova Sonáta pro housle a klavír (1982) výtečně vystavěná a odhalila řadu výrazových poloh. Janáčkova Houslová sonáta byla náležitě dramatická a Novákova Sonáta d moll předvedla zvukové bohatství a koncepci díla. „Pohlazením“ byl přídavek – jeden z Dvořákových Romantických kusů . (Ještě před recitálem se konala přednáška Miloše Schnierera o Kalabisovi a české komorní hudbě 20. století.)
Třetí koncert kalabisovského cyklu – v rámci festivalu Moravský podzim – se konal na státní svátek 28. října. Graffovo kvarteto zahájilo matiné v Besedním domě uměřeně podaným Smyčcovým kvartetem D dur Karla Stamice. V následujících dílech plně rozvinulo svůj mladistvý potenciál, dramatismus a emocionální vklad. Zazněl Smetanův Druhý smyčcový kvartet a Kalabisův Šestý smyčcový kvartet věnovaný Památce Bohuslava Martinů, oproti předchozím jediný prosluněný; skvěle, přehledně, ale moderně napsaná skladba potvrdila, že Kalabis je klasikem 20. století. O přestávce matiné zahájila Zuzana Růžičková výstavu věnovanou Kalabisovu životu. Dopoledne uzavřel Janáčkův První smyčcový kvartet . Graffovci hrají brilantně, jako jeden muž, dnes patří k našim předním komorním souborům a dokonce bývají srovnáváni s Janáčkovým kvartetem v jeho obsazení s Jiřím Trávníčkem. Vždy se na jejich vystoupení těším, protože mě čeká mimořádný hudební zážitek.
Závěrem jen dvě postesknutí: je škoda, že oběma brněnským koncertům bylo přítomno poměrně málo publika a že Kalabisovy skladby nejsou více zařazovány do programu dnešních koncertů, rozhodně by si to zasluhovaly… Resumé: nesmírně záslužný čin, který dokazuje, že mladá muzikantská generace se věnuje nejen prověřenému a oblíbenému repertoáru, ale hledá i nové cesty.
