Letní slavnosti staré hudby, jež nabídly vizitky center barokní Evropy (Benátky, Barcelona, Drážďany, Londýn, Vídeň, Paříž, Řím, Versailles, Praha), nemohly začít jinak, nežli Prahou, a to jednak skladateli, kteří v Praze působili (Jan Josef Ignác Brentner, Václav Karel Holan Rovenský, Jan Dismas Zelenka), jednak mistrů, jejichž hudba se zde hrála (Antonio Caldara, Antonio Vivaldi). Skladby zmíněných Italů byly nejatraktivnější, nejlepší celkový dojem jsem však měl ze Zelenkových árií ve velmi dobrém podání německé sopranistky Constanze Backes a líbezných Brentnerových kompozic. Nejvýraznějšími postavami souboru Collegium Marianum byly flétnistka Jana Semerádová , jejíž barokní flétna doslova andělsky zpívala, a Evangelina Mascardi , jež bravurně ovládala teorbu a loutnu. Jediným stínem večera byla rytmicky i intonačně nejistá hra první houslistky. (lub)
