Haydnovy hudební slavnosti se konají od roku 1993 na jižním Plzeňsku v Dolní Lukavici, kde Joseph Haydn několikrát pobýval v době, kdy byl jako kapelník angažován ve službách hraběte Morzina, to znamená zhruba v letech 1757–1761. V roce 2012 připomenul festival ve dnech 13. – 22. září čtyři významná výročí: 20 let své vlastní existence, 280 let od narození Josepha Haydna a 275 let od narození Michaela Haydna, a konečně 200 let, která letos uplynula od úmrtí Jana Ladislava Dusíka. Stejně jako v roce 2009 byly na festivalu zastoupeny všechny země, ve kterých Joseph Haydn žil a tvořil – především Čechy a Rakousko (dechová harmonie Ensemble Cinque Tarli , mladý soubor dobových nástrojů v obsazení flétna, hoboj, klarinet, fagot a lesní roh, který přednesl skladby Josepha Haydna, Giuseppe Marii Cambiniho a Antonína Rejchy; další podobný koncert byl připraven na pozdější festivalové dny – Philharmonia Octet , vedený Vilémem Veverkou , s hudbou klasicismu a neoklasicistní tvorbou – na programu byli Beethoven, Mozart a Gordon Jacob). Opomenuty nebyly ani historické Uhry (bratislavská Musica aeterna se smyčcovými kvintety Josepha Haydna, Johanna Georga Albrechtsbergera, Michaela Haydna a Wolfganga Amadea Mozarta) a Anglie (kterou tentokrát nereprezentoval soubor, nýbrž křídlo značky Broadwood and Sons z doby kolem roku 1830, na které hrála Alena Hönigová; připravila „anglický“ program, který spojil díla Josepha Haydna a Jana Ladislava Dusíka s tvorbou Ignaze Moschelese, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho a Williama Sterndale-Bennetta). Přímo v Dolní Lukavici se odehrály tři koncerty. V předvečer festivalu to byl folklorní večer (specialisté na starší hudbu Martin Kaplan a Josef Fiala, kteří se nechali inspirovat i taneční hudbou Josepha Haydna, a soubor Mladina) . Na zahajovacím koncertě provedl Orchestr Plzeňské konzervatoře z a řízení Jiřího Štrunce Lukavickou symfonii Josepha Haydna, Hob. I: 1, jeho Houslový koncert G dur Hob.: VIIa: 4 (s výtečným sólistou Tomášem Vinklátem) , a Sinfonii ex D Michaela Haydna (Sherman 24). Večerní koncert druhého festivalového dne, následující po lukavickém matiné s Musicou aeternou, přinesl v Přešticích vystoupení Scholy Gregoriany v programu Čeští světci v nebeském Jeruzalémě; připomenuti byli i sv. Josef a archanděl Michael. Součástí festivalu byly i dva písňové recitály – jeden z nich s hammerklavierem (Monika Knoblochová) a dvěma zpěvačkami (sopranistka Irena Troupová, altistka Kamila Mazalová) , které provedly písně Josefa Myslivečka, Josepha Haydna, Carla Philippa Emanuela Bacha a Wolfganga Amadea Mozarta, druhý s romantickou kytarou (Jana Steidl-Kindernayová) a sopranistkou Ivanou Bilej-Broukovou (písně a kytarové skladby Wolfganga Amadea Mozarta, Johanna Michaela Haydna, Ferdinanda Carulliho, Johannese Simona Mayra, Maura Giulianiho, Fernanda Sora, Johanna Kaspara Mertze a dvou českých autorů – Františka Maxe Knížete a Jana Pavla Martinovského). Varhanní recitál Michala Novenka byl věnován Josephu a Michaelu Haydnovi a jejich současníkům z Čech (Jan Křtitel Vaňhal, Jan Křtitel Kuchař), Anglie (Samuel Wesley), Itálie a Malty (Francesco Azzopardi), Portugalska a Španělska (Carlos de Seixas, Juan de Sessé); součástí jeho koncertu byly také improvizace na Haydnovo téma. Jiří Hošek a Dominika Weiss-Hošková se při svém vystoupení s výjimkou skladby Françoise Couperina soustředili na vztah Josepha Haydna a Antonína Krafta. Předposlední festivalový koncert připravilo Pražské klasicistní trio (Petra Matějová – hammerklavier, Magdaléna Malá – housle, Marek Štryncl – violoncello) z děl Beethovena, Haydna a Mozarta. Tečkou za festivalem byl jediný koncert, který vybočil z jeho základního tematického ladění – Ensemble Inégal provedl Dvořákovu Mši D dur op. 86, a to v zámku v Lužanech, pro který byla zkomponována před sto pětadvaceti lety.
Vzrůst zájmu o festival potvrdilo nejen množství publika, ale i to, že už 9. 9. se v Nepomuku konal další festivalový koncert, na kterém vystoupil plzeňský sbor Česká píseň, řízený Vojtěchem Jouzou (kromě tvorby Josepha Haydna a Michaela Haydna tu zazněla díla renesančního, barokního i romantického repertoáru).
