Letošní Haydnovy hudební slavnosti zahájilo 12. 9. v Dolní Lukavici jižního Plzeňska odhalení skladatelovy busty a provedení Lukavické symfonie orchestrem Plzeňské konzervatoře (dirigent Jiří Štrunc ); program koncertu doplnilo Vivaldiho Čtvero ročních dob , jejichž virtuózní houslový part hrál s technickou brilancí a suverénní jistotou Jakub Sedláček . Na „renesančním nokturnu“ v kostelíku na Vícově zněla večer téhož dne anglická a italská hudba přelomu 16. a 17. století – písně a sólové loutnové kompozice v provedení Pavly Fendrichové , která dodala písním nepatetickou přirozenost adekvátní obsahu textů. Její umělecký partner, loutnista Jindřich Macek , se uvedl nejen jako vynikající doprovazeč, ale i sólový hráč, disponující celou škálou barevných a výrazových interpretačních odstínů. 13. 9. dopoledne na zámku Nebílovy evokovalo Collegium Marianum jedno ze tří hlavních témat letošních Haydnových slavností – 330. výročí narození Antonia Vivaldiho. Jak v případě Dolní Lukavice, tak i zde bylo provedení Vivaldiho skladeb historicky svázáno s rody, které vlastnily zdejší panství. Kromě Vivaldiho skladeb, ve kterých se jako sólista představil loutnista Jan Krejča , byla na programu díla jeho současníků – Reichenauerova, Tůmova, Vodičkova a Faschova. Večer ve Spáleném Poříčí výtečně provedlo Stamicovo kvarteto spolu s violoncellistkou
Jitkou Vlašánkovou „Schubertiade“ č. 1: komorní tvorbu Haydnovu, Arriagovu a Schubertovu. Při „Schubertiade“ č. 2 zpívala 14. 9. na matiné v příchovickém zámku Irena Troupová vedle skladeb Haydnových a Tomáškových Schubertovu pozoruhodnou a velmi náročnou píseň Der Hirt auf dem Felsen s doprovodem klavíru a klarinetu – s naprostým přehledem a náležitou noblesou. Program doplnily instrumentální skladby Haydnovy, Vaňhalovy a Voříškovy. Významnou ozdobou koncertu byl zkušený klarinetista Jiří Krejčí , který hrál na historický klarinet z počátku 19. století, jako skvělá komorní partnerka i sólistka se představila Petra Matějová . „Schubertiade“ č. 3 byla 16. 9. v kostele v Nezdicích koncipována v intimním duchu. Brněnský pěvec Vladimír Richter a Jan Tuláček , který hrál na vídeňskou romantickou kytaru, provedli kromě Mozarta, Beethovena a Michaela Haydna písně české (Lemoch, Preissler), německé (Weber, Schubert) a kytarové skladby (Diabelli, Matiegka). Jan Tuláček se podílel i na „Schubertiade“ č. 4, která byla 17. 9. věnována společenské písni v podmanivém podání brněnského mužského kvarteta Affetto (Kolešovský, Kapp, Schubert, Weber, Smetana, Michael Haydn, z dobové instrumentální tvorby Kaspar Josef Mertz). Písňový charakter měla i většina dalších festivalových koncertů: barokní duchovní tvorba zazněla jak na programu souborů Ad vocem (Praha 1620; Dobřany, 15. 9.) a Collegium musicum Brno (skladby židovských autorů; Chotěšov, 19. 9.), tak Ivany Bilej-Broukové , kterou na teorbu doprovodil Jan Krejča (Pianto della Madonna; Řenče, 20. 9.). Dva čistě instrumentální koncerty byly zaměřeny na varhanní tvorbu (Michelle Hradecká se tu výborně vyrovnala s problémy nástroje na kůru přeštického chrámu; 14. 9) a hudbu určenou pro violy da gamba (Toulky barokní Anglií a Itálií; La Gambetta, Starý Plzenec, 18. 9.). Závěrečný koncert festivalu – pocta Josefu Hlávkovi, od jehož úmrtí uplynulo letos sto let – se již tradičně odehrával v lužanské zámecké kapli. Celý večer byl mimořádný především velice zajímavou dramaturgií a také skvělou interpretací Gabriely Eibenové a Adama Viktory , který na zdejších poměrně malých varhanách dokreslil atmosféru večera, kterou lze označit za úchvatnou. Na programu byli Bach, Mozart, Brahms, Dvořák i méně provozovaná díla, která jsou často neprávem opomíjena: Johann Caspar Ferdinand Fischer a Ludwig Ernst Gebhardi.
(jb, mm, jt, pš)
