Violoncellista Jiří Bárta nabídl 27. 9. Pražanům reprízu programu „Kreutzerova sonáta“, jejíž premiéra se uskutečnila v červnu v Kutné Hoře. Večer se uskutečnil v rámci koncertního cyklu „Cílem je cesta“ v bývalé sokolovně, nyní víceúčelovém vršovickém domě Vzlet, skvěle restaurovaném do původní podoby art-deco. Beethovenovu Houslovou sonátu č. 9 A dur op. 47 „Kreutzerova sonáta“ hráli v Praze Roman Patočka a Ivan Klánský , který byl tahounem provedení (koneckonců jsou napsány pro klavír a housle !). Bylo to provedení, které neurazilo, ale také neohromilo; dobře odvedená práce, nijak výrazně osobité provedení.
Janáčkův Smyčcový kvartet č. 1 „Z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty“ zahrál projektový soubor (Roman Patočka , členové Bennewitzova kvarteta Štěpán Ježek a Jiří Pinkas , Jiří Bárta ). Opět to bylo provedení, které potěšilo. Znalci tohoto díla a světa smyčcových kvartet by však mohli postrádat hlubokou, dlouhodobou sehranost a promyšlení každé fráze. Večer mě zklamal jen u jednoho muže. Byl jím herec Vladimír Kratina , který až s nepříjemným hlasovým i citovým odstupem četl úryvky z Tolstého Kreutzerovy sonáty. Praha přitom oplývá řadou podstatně zajímavějších hereckých osobností.
