José Cura a jeho hudba duše

Mimořádný koncert nazvaný „Hudba duše“ s dramaturgickým podtitulem „Hudební obětina za spásu lidské duše“ se konal 31. října 2014 v Katedrále sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Čestným a vzácným hostem večera byl světoznámý argentinský tenorista José Cura, který se představil u nás poprvé v roli skladatele vážné hudby. Generální hudební ředitel Mario De Rose, dlouholetý dvorní dirigent Curových koncertů a operních představení u nás i v zahraničí, vyzval svého vzácného kolegu a krajana k souhlasu uvedení světové premiéry kompozice, kterou tenorista složil v šestadvaceti letech. Stabat mater pro sóla, smíšený sbor, dětský sbor a orchestr vznikla po jeho studiu kompozice na Univerzitě Rosario  v Argentině, kdy se současně začal více soustředit i na vlastní pěvecké umění a postupně stanul na nejprestižnějších scénách světa.   

V hudebním světě přezdívaný „král verismu,“ který ztělesňuje velké operní role a patří k nejlepším tenoristům své generace, přijel před víkendovou Památkou zesnulých do Českých Budějovic, kde před zahájením koncertu přednesl ke své skladbě proslov, v němž hovořil nejen o bolestech člověka a jeho odchodu z našeho světa, ale i o lhostejnosti lidí vůči ponižovaným a trpícím. Stabat mater dall´oratorio Ecce homo je součástí oratoria, které skladatel zatím nedokončil. Kompozice inspirovaná jednou z největších latinských sekvencí katolické liturgie, provedená výborně sólisty, sborem a orchestrem opery Jihočeského divadla a DPS Canzonettou, skvěle nastudovaná sbormistry Martinem Veselým a Petrou Novou, vyniká neobyčejnou výrazovou silou a meditativní soustředěností. Vyznačuje se vnitřní hloubkou a melodickou líbezností prolínajících se motivů. Přes momenty křehkého zpěvného komorního ztišení graduje do majestátního rozměru, ve kterém teskné a bolestné emoce vrcholí v nadějné atmosféře při zpěvu oslavného Gloria. Curova skladba by si zasloužila být častěji uváděna na repertoáru.  

Je nutné ocenit dramaturgické uvedení nejen Stabat mater z kompoziční tvorby slavného pěvce, ale i Requiem d moll, KV 626, zádušní mše pro sóla, smíšený sbor a orchestr Wolfganga Amadea Mozarta, které zaznělo v hudební úpravě významného harvardského muzikologa Roberta D. Levina v české premiéře. Náročné dílo dirigoval Mario De Rose zpaměti. Se ctí se zhostili interpretace především sólisté, sopranistka Maria Bisso, altistka Dagmar Volfová, tenorista WeiLong Tao a barytonista Alexandr Beň.

Nejen liturgická sekvence Stabat mater, za jejíhož autora textu ze 13. století je považován s velkou pravděpodobností italský františkán, právník a básník Jacopone da Todi, ale i Mozartovo nedokončené Requiem láká po staletí mnoho autorů, které inspiruje k nové tvorbě. I když je Levinův přístup záslužný, přesto v případě Requiem d moll  je dokončení celého díla Mozartovým žákem Franzem Xaverem Süßmayerem nepřekonatelné a právem nejhranější po celém světě.

Sdílet článek:

Aktuální číslo

Nejnovější