Dvěma dubnovými koncerty (2. 4. a 17. 4.) dovršilo Pražákovo kvarteto svých pět vystoupení jako rezidenčního souboru Českého spolku pro komorní hudbu v sezoně 2006/2007. Soubor během nich uvedl deset kvartetních děl nejrůznějších slohů a Brahmsův Klavírní kvintet, což se stalo více než dostatečnou přehlídkou jeho interpretačního mistrovství. Na předposledním koncertu jsme mohli slyšet dvě rozlehlé skladby Johannesa Brahmse – Smyčcový kvartet č. 3 B dur op. 67 a Klavírní kvintet f moll op. 34 . Již v prvních dvou větách obtížného Brahmsova kvartetu byly slyšet obdivuhodné odstíny nejrůznějších barev tónů všech nástrojů, stejně jako melodické frá-
ze v plně nasycené dynamice, prodchnuté agogikou. Třetí větu s úchvatným violovým sólem v dokonalém hráčském naplnění a s lkavě tklivou melodičností hudebního celku pak ještě předčila závěrečná věta, vytrysklá v dramatickém vzepětí do virtuózního finále. Ucelený dojem z interpretace tohoto díla vzápětí korunoval Brahmsův kvintet, k jehož zaznění přisedl ke kvartetistům pianista Boris Krajný. Od první věty tohoto nádherného díla, v níž upoutaly vstupy violy a violoncella, se ukazoval být výkon pianisty jako vrostlý do homogenního celku čtyř smyčců. V žádné z vět nevystupoval, nečněl, ale upoutával souzněním, vyzrálostí a vzájemným porozuměním v souhře. Až ke konečné větě se stupňoval vynikající výkon Borise Krajného, jenž s Pražákovým kvartetem vytvořil dokonalou a vyrovnanou pětici interpretů.
Poslední koncert Pražákova kvarteta v cyklu Českého komorního spolku měl na programu Kvartet D dur Josepha Haydna, Pět kusů pro smyčcové kvarteto Erwina Schulhoffa a Kvartet d moll „Smrt a dívka“ Franze Schuberta. Křehce vypracovaná hudba Haydnova kvartetu, přednesená kultivovaným kulatým tónem, vybavená dynamicky vypracovanými repeticemi, úchvatně ztvárněnou pomalou větou a precizně virtuózním závěrečným Prestem, fungovala jako zvukově vynikající předstupeň rvavě tklivé Schulhoffovy skladby, v níž se uplatnil hudební sarkasmus a se satirickým vtipem pojatá stylizace tanců. Každá z pěti vět tak byla skvělou zkratkou tanečního rytmu i vtipného stylizačního pohledu skladatele. Kvartetisté velmi dobře vybrali právě toto dílo pro neokázalou ukázku svého technického i tónového mistrovství. Schuber-
tův skladebně rozlehlý Kvartet d moll přinesl posluchači nejen uspokojující vjem z hudby, kterou paměť zaznamenává ja-
ko známou, ale zároveň zpečetil závě-
rečný umělecký zážitek ze svědectví velkého, čistého a hlubokého interpretačního výkonu. Úžasně vyklenutá, dynamicky vycizelovaná a místy jako opar se vznášející druhá věta toho byla jasným důkazem. Opětovná prezentace vysokých uměleckých kvalit Pražákovců znamená na domácím pražském pódiu hodnotu doslova vzorovou.
