Dvanáctičlenný smyčcový ansámbl pod vedením předního českého houslisty Jaroslava Šonského se před několika dny vrátil z turné, které jej zavedlo na Slovensko a do maďarské Budapešti. Spolu s Martinů Strings Prague vystoupili jako sólisté také Jana Jarkovská (flétna) a Bohumír Stehlík (klavír), mladí vítězové hned několika mezinárodních soutěží. Turné se konalo ve znamení Roku české hudby a také letošního stého výročí vypuknutí 1. světové války.
Prologem série byl úvodní koncert v Praze, v Českém muzeu hudby, ve spolupráci s touto institucí a s Českým centrem Praha. Pořadatelem byl Mezinárodní český klub, který rozvíjí kontakty s Čechy ve světě a připomíná působení významných krajanů v zahraničí. Jeho čestným členem je právě zakladatel souboru, Jaroslav Šonský, žijící ve Švédsku, který tam i jinde v zahraničí dlouhodobě propaguje hudbu Bohuslava Martinů. Ta se stala osou celého turné, které svým zaměřením vzdávalo hold nejen letošním jubilantům Roku české hudby, Josefu Sukovi a právě Bohuslavu Martinů, ale skladbou Dmitrije Šostakoviče také všem obětem válečných běsnění.
Interpretačně vysoce náročný, ale zároveň posluchačsky přitažlivý program byl na všech koncertech publikem jednoznačně oceněn – na Slovensku i „standing ovation“. V Prešově a v Košicích se koncerty konaly ve velmi krásných sálech, v rámci již 21. ročníku tradičního festivalu Dny české kultury, který pořádá tamní Český spolek. Budapešťský koncert pak byl uskutečněn pod patronací tamního Českého centra a s podporou spolku Bohemia. Také zde se hrálo na prestižní adrese, ve Starobudínské besedě, v jejímž předsálí byly pro tuto příležitost umístěny i panely s výstavou o Bohuslavu Martinů, zajištěné Českým centrem Budapešť. Vynikající výkony ansámblu, který dokázal od prvních tónů strhnout publikum při všech koncertech na svou stranu, potvrdily vysoké ambice a potenciál Martinů Strings Prague. Ten ocenila hudební publicistka Jana Vašatová v Týdeníku Rozhlas v loňském roce slovy… „V Martinů Strings Prague se sešli na stejnou notu naladění skvělí hráči, kteří dokáží plně využít výhod tak výsostně komorního obsazení a společně snad i dýchají….“
Toto turné v ještě větší míře využilo vysokých hráčských kvalit jednotlivých členů, kteří v něm dostali příležitost k sólům a vrchovatě ji naplnili (Alexej Rosík – housle, Pavel Hořejší – viola v úvodním Divertimentu B. Martinů, ale i další…). Prubířským kamenem, který prověřil a potvrdil již dřívější výborné kritiky výkonu ansámblu, byla na tomto turné Serenáda Es dur Josefa Suka. Přes vysoké nároky jak na souhru hudebníků, tak na výraz, vyzněla pokaždé svěže, lehce a soubor jí dokázal vtisknout svoji osobitou tvář.
V druhé půli programu bylo zařazeno další Martinů dílo – Koncert pro flétnu, housle, klavír a smyčce, H 252. V přepracování Jaroslava Šonského pro menší nástrojové obsazení to byla premiéra tohoto velmi působivého a málokdy uváděného koncertu. Také přizvaní sólisté Jana Jarkovská a Bohumír Stehlík (Duo du Rêve – flétna a klavír) podali spolu s Jaroslavem Šonským (housle) kompaktní a emotivní výkon v obtížných sólových partech. Potěšující byly velice příznivé reakce publika na Martinů hudbu, která je mimo Českou republiku stále ještě nedoceněná a organizátory snad i trochu „obávaná“. Například právě v Maďarsku se ale nyní jeho opusu dostalo takřka bouřlivého přijetí. Závěr koncertů pak patřil Šostakovičově Komorní symfonii op. 110, rozsáhlému a působivému dílu, které skladatel zkomponoval jako apoteózu válečných hrůz. Soubor ji prováděl již na loňském turné ve Švédsku a lze říci, že její interpretace je „majstrštykem“ Martinů Strings Prague.
Celkový výkon ansámblu i napětí a účinek silné závěrečné skladby si na všech koncertech po upřímném dlouhotrvajícím potlesku vyžádaly přídavky. Stylovým uvolněním bylo Blues ze Svity Na paměť Jaroslava Ježka Luboše Sluky (violoncello sólo Štěpánka Kutmanová) a v Košicích a Budapešti ještě strhující Piazzollovo Libertango pro klavír (Bohumír Stehlík) a smyčce, kterým koncerty dosáhly virtuózního a zároveň optimistického zakončení.
