V cyklu České filharmonie „Mladí interpreti“ vystoupilo Bennewitzovo kvarteto (Jiří Němeček , Štěpán Ježek , Jiří Pinkas , Štěpán Doležal – 12. 11.) s krásným a přínosným programem: k Beethovenovu Kvartetu c moll op. 18, č. 4 si vybralo Lyrickou suitu Albana Berga s vokálním sólem, kvartet Milana Slavického Dialogy s tichem a První smyčcový kvartet Leoše Janáčka. Tento široce volený výběr dával dostatek možností ukázat princip interpretace mladého souboru i řadu nuancí v detailech. Úvodní Beethoven představil soubor v dobré souhře a beethovenském cítění formy i zvuku, avšak v řadě míst byl primarius svým zvukovým podílem na hranici splynutí s ostatními a jeho vůdčí privilegium nebylo zjevné. Bergovo výrazně oslovující dílo, staré bezmála osmdesát let, znělo tak novodobě a názvuky připomínalo mnoho bodů vývoje hudby 20. století. V lyrických větách (2. a 4.) kvartetisté využívali specifických útržků melodické zpěvnosti k umocnění tempa a kantabilnosti, dramatická 5. věta pak kontrastovala rytmickou pregnancí. Vokální part v podání Olgy Černé zvukově oživil a výrazově zhmotnil poslední větu, ač skladatel dal tomuto partu pouze melodické zdvojení s některým ze čtyř hlasů kvartetních. Expresivně zvlněný kvartet Milana Slavického v osobitě interpretovaném přístupu Bennewitzova kvarteta svědčil o muzikantském ztotožnění se s dílem. Každá ze čtyř vět vyzněla znělým a konkrétním vyplněním zápisu, tedy zdůraznila jejich rozdílnost, aniž by popřela evidentní vzájemnou celistvost, akcentovala kompoziční celek střetů a zklidnění, korunovaný konečnou úlevou. Jestliže kvartetisté Bergovi evidentně porozuměli a vystavěli ho s citlivou a respektuplnou představou, pak kvartet Slavického přijali a předali jako výpověď současníků, kteří svými pocity rezonují s dílem. S jasným náznakem, že hudba posledního vývojového období je Bennewitzovu kvartetu blízká, přistoupili k prvnímu kvartetu Leoše Janáčka. Rozklenuli ho, rozezpívali (prim se místy opět jevil slabší) a bez imputované rozervanosti či přebytečné drásavosti dílo vystavěli v obdivuhodné semknutosti, zvukovém zjitření a přirozené muzikálnosti. Talentovaný mladý soubor (hraje od roku 1998) se ve svém z prvních pražských recitálů nešetřil a naložil si velký úkol. Dokázal jej naplnit a posluchače zcela zaujmout. Perspektivní mladí lidé.
