Jubilejní oslavy Mozarta odezněly se vstupem do nového roku 2007 a přesto čtvrtý abonentní koncert Filharmonie Brno, který zazněl v rámci Komorně orchestrálního cyklu v domovském Besedním domě 8. 2., byl dramaturgicky koncipován tak, jako by se stále slavil Mozart. Ze čtyř hornových koncertů, které Mozart složil, zazněl v první polovině večera Koncert č. 4 pro lesní roh a orchestr KV 495 a po přestávce Koncert č. 3 pro lesní roh a orchestr KV 447 , které představil hornista Ab Koster, rodák z Haagu a v současné době profesor Hudební akademie v Hamburku. Po technické stránce hráč podal v obou dílech dobrý výkon, intonačně čistý, zvukově vyrovnaný. Čtvrtý koncert není příliš virtuózní, Mozart v něm kladl důraz především na krásu melodie a zpěvnost tónu. Melodicky a tempově tvárnější, dynamičtější je hornový koncert třetí. Výrazově publikum Koster přesvědčil, zaujal, ale nijak zvlášť nestrhl. Tón hráče neoplýval zpěvností, ani jasem. Mozartovy časté melodické klenby nebyly u Kostera široce pojatou líbeznou kantilénou. Mladý dirigent Tomáš Netopil vedl orchestr s citem jak pro Mozartovu hudbu, tak pro proporce mezi tělesem a hráčem, zvukově orchestr sólistu nezastínil.
Večer byl zahájen Bartókovým Divertimentem pro smyčcový orchestr z roku 1939, které pojal Netopil se zářnou energií výrazu. Dílo dramaticky zachycující pohnutou dobu na počátku druhé světové války vyznělo v jeho koncepci přehledně, s temperamentním přístupem, hravě i drsně, melancholicky a živelně. Pěti dětskými kusy s názvem Má matka Husa Maurice Ravela se koncert uzavřel s nezapomenutelným dojmem. Kéž by Tomáš Netopil dirigoval brněnskou filharmonii častěji, orchestru by jeho nesmírně kultivovaný přístup bezesporu prospíval.
