Z nabídky novoročních akcí jsem si tentokrát vybral koncert Talichova komorního orchestru ve Španělském sále Pražského hradu, jehož se účastnil i domácí pán – prezident Václav Klaus. Večer měl díky dynamičnosti a mládí hudebníků příjemnou atmosféru. Dramaturgie, jež vyšla vstříc standardnímu obecnému vkusu, ničím neprovokovala, nicméně přece jenom něčím potěšila. Ravelova Introdukce a allegro pro harfu s doprovodem flétny, klarinetu a smyčců se totiž nehraje příliš často. Nádherná barevnost Ravelovy partitury hezky korespondovala s bíložlutým nasvícením barokně manýristického sálu. Zářivou perlou však byla hra harfistky Jany Bouškové . Ta se ještě blýskla společně se spolehlivě hrajícím Janem Talichem v notoricky známé Massenetově Meditaci a v Paganiniho Sonatině . Koncert otevřela nepříliš osobitá Mendelssohnova symfonie , jež patří do série raných děl stejného charakteru. Konec pak patřil Sukově Serenádě , v níž mladí muzikanti pod jistým vedením Josefa Suka ukázali, že dýchají na záda našim nejlepším komorním formacím – Českému komornímu orchestru, Pražské komorní filharmonii a Pražskému komornímu orchestru.
