V rámci pražských koncertů festivalu Euroart vystoupil v tradičním prostředí, v sále Martinů, Penguin Quartet (23. 11. 2004). Mladý soubor, který v daném složení hraje pátým rokem, se v okruhu souborů stejného věkového zařazení, a tedy i zhruba stejné délky uměleckého působení, nezaměnitelně zapisuje svým nazrávajícím interpretačním stylem. Právě proto jej Stamicovo kvarteto pozvalo do své koncertní řady, neboť o jejich talentu a prvních výsledcích usilovné práce ani oni nepochybují. Na svůj recitál si mladí umělci vybrali Sukovu Meditaci na staročeský chorál op. 35 a Dvořákův Smyčcový kvartet As dur op. 105 ; spolu s violistou Janem Pěruškou a violoncellistou Vladimírem Leixnerem ze Stamicovců pak přednesli Schulhoffův Smyčcový sextet . Již tato společně provedená skladba vyzněla velmi přínosně, seznamujíc pravděpodobně většinu publika nejen s málo interpretovaným dílem, ale i s nebývalým tvůrčím talentem skladatele. Komorní dílo z doby jeho mládí bylo zřejmě inspirujícím podkladem pro interpretační nadšení, nadhled a přínos, s nímž umělci sextet přednesli. O vyzrávajících kvalitách souboru nejlépe vypovědělo provedení Sukovy Meditace, kterou kvartetisté uvedli před nedávnou dobou na svém prvním recitálu v Sukově síni. Již tehdy bylo zjevné, že Sukova hudba, její výrazivo a kvartetní stylizace, je jim blízká. Na tomto koncertu byla skladba nejlepším zážitkem večera. Všichni čtyři hráči v ní prezentovali nejen svůj kvalitní a krásný tón, ale vycizelovali také nuance kompozičních jemností a zvukových rozdílností. Dvořákovo komorní dílo z největších, patřící k posledním Mistrovým opusům pro kvarteto, znělo v podání Penguin Quartet nečekaně zrale. Každá z vět jasně výrazově profilovaná, přinášela pochopení jak stavby skladby samotné, tak kvartetní souhry, jež je právě na takovém typu díla výrazně viditelné. Penguin Quartet stojí za pět let existence na velmi dobré úrovni, s kusem poctivé práce za sebou.
