Ve středu 21. 1., v předvečer 75. narozenin Petra Ebena, byl v sále Bohuslava Martinů na pražské HAMU uspořádán gratulační koncert ze skladeb oslavence. Aktivity se ujali varhaníci a připravili program z této oblasti kompoziční tvorby skladatele: zaznělo Laudes , Hommage Ä Buxtehude , A Festive Voluntary a dvě skladby pro dechové nástroje s varhanami – Okna pro trubku a varhany , Tres iubilationes pro čtyři žestě a varhany . Výběr poskytl reprezentativní pohled na skladatelovu tvorbu pro tento nástroj; nezazněly sice alespoň části ze dvou nejvýznamnějších varhanních skladeb Faust a Job , ale to bohatě vynahradil fakt, že varhanními i dechovými interprety byli výhradně talentovaní hráči nejmladší generace. Ebenovo dílo tedy láká a přitahuje právě je a to mu zaručuje pokračování v hudebním životě v tom nejlepším slova smyslu. Opravdu nadějnou interpretkou se ukázala být Linda Sitková , studentka HAMU, která ve skladbě Laudes prokázala jak pochopení skladby v jejích čtyřech různých větách, tak také rytmickou preciznost i cit pro zvukovou plasticitu nástroje. Rovněž Jakub Janšta v toccatové fuze Hommage Ä Buxtehude vystihl nejen formální jemnosti skladby, ale i zpěvnost zvolených témat. I efektní A Festive Volutary dala Petru Hostinskému možnost prokázat své kvality ve variacích na koledu, čehož se ujal se zaujetím pro šíři nástrojových možností varhan. Čtyřvětou skladbu Okna přednesli Vít Gregorovič (trubka) a Petr Čech (varhany) v plné zvukové kráse intenzity svých nástrojů a naplnili tím Ebenovu představu; variabilnost možností, které skladba hráčům dává, je zde bezbřehá. Také závěrečná skladba večera Tres iubilationes pro dvě trubky, dva trombony a varhany vychází z podobné inspirace jako Okna – sólové nástroje dovolují svou intenzitou hry varhanám plenum, zároveň nás varhany překvapí, jak téměř nerozlišně dokáží svým rejstříkováním napodobit jejich zvuk. O posluchačský ohlas díla se zasloužili interpreti Vít Gregorovič, Karel Palowski , Lukáš Čermák , Petr Peremský , Petr Čech a Alois Čoček . Zvážíme-li, jak mnohonásobně širší je kompoziční tvorba Petra Ebena jako celek (a lze jen s lítostí konstatovat, že na koncertě nezazněla některá skladba vokální a komorní – zapojením i dalších kateder), pak v prvé řadě chápeme tento koncert jako velkou gratulaci skladateli k jeho narozeninám. Autorovi ji předali mladí hráči, čímž mu jistě byla o to milejší.
