Premiérou Verdiho Otella (3. 11. 2007) se plzeňská opera představila v nejlepším světle. Od prvních taktů bylo zřejmé, že Ivan Pařík ve svém hudebním nastudování nic neponechal náhodě. Vypracoval hudební bohatství Verdiho partitury do nejmenších detailů, ale přitom v pevné stavbě celku za neustálého dramatického stupňování. Otevřením tradičního škrtu v ansámblu 3. jednání vrátil logiku ději a hlavně celistvost a gradaci hudební formě. Přičteme-li k tomu výtečně zpívající operní a dětský sbor ZUŠ B. Smetany (sbormistři Zdeněk Vimr a Lucie Hofmanová), pak je tu dán rámec naprosto odpovídající úrovni přizvaných špičkových sólistů. Sergej Ljadov vytváří Otella pěvecky suverénně, diferencovaně a s obrovským nasazením. Hrdina je hodně ponořený sám do sebe, a tím účinněji pak působí jeho divoké výlevy. Rovnocenným partnerem je Ivan Kusnjer, už před lety pěvecky bezvadný Jago, avšak nyní vyzrálý i k plné dramatické přesvědčivosti. Desdemona byla právem svěřena dramatickému sopránu. Iva Šaková sice v prvním duetu s Otellem trochu zůstala dlužna žádoucí sladkosti kantilény, ale publikum zato odškodnila ve scéně s písní o jívě a Ave Maria vyznačující se také díky dirigentově volbě temp překvapujícím napětím. Ansámbl sólistů zdařile doplnili další pěvci, zvláště Richard Samek (Cassio), Lucie Hilscherová (Emilia) a zvučný bas Tomáše Jindry (Lodovico).
Režisér Ladislav Štros si sám navrhl víceúrovňovou scénu, která za využití točny funkčně diferencovala hrací prostor. Bylo potěšením sledovat, jak si zkušený praktik počínaje úvodní bouří umí poradit s aranžováním davových scén, jak ví, kdy zdůraznit vizuální složku představení a kdy naopak nechat vládnout vnitřní drama nesené zpěvem. Lze-li s něčím v režii nesouhlasit, pak právě tehdy, kdy divadelníka Verdiho neposlechl. Zcela protismyslně zardousí Otello Desdemonu ne na loži, ale dosud na modlitbách. V závěru tolik nevadí pantomima s Jagem vlečeným k potrestání, ale vražda Emílie bez ohledu na Shakespeara tu nemá co dělat. Zájem Boita a Verdiho platí Desdemoně a Otellovi a třetí mrtvola jedině překáží. Režisér by si nijak nezadal, kdyby ještě dodatečně odstranil tyto nápady, jediný rušivý moment vynikajícího provedení.
