Dny Bohuslava Martinů nabídly kromě koncertu vítězů soutěže Martinů a prvního uvedení Tří fragmentů z Julietty i večer, kterým Nadace Bohuslava Martinů vzdala čest památce Charlotty Martinů (1894 – 1978), která darováním autorských práv umožnila smysluplnou, velmi aktivní a mnohostrannou nadační činnost. Hudební hostinu obstarala 9. 12. v Sále Martinů pražské HAMU renomovaná formace In modo camerale . Je to sice velmi zkušený, zvukově homogenní soubor, nicméně nejvíce mě upoutaly hobojistka Jana Brožková a klarinetistka Ludmila Peterková . Dramaturgie spojila Martinů s hudbou jeho vrstevníků, nezřídka dokonce přátel – Darius Milhaud, Florent Schmitt, Jean Francaix a Francis Poulenc. Jedinečné byly zvláště Madrigaly pro dechové trio od Martinů a A Tours d‘Anches od Schmitta. Ve stínu zůstalo provedení Martinů Dvou tanců z baletu Špalíček v provedení klavíristy Daniela Wiesnera . Byl to neobyčejný večer okořeněný vůní neobaroka a neoklasicismu.
