Jestliže zařazení Barberova známého Adagia bylo velmi vstřícným krokem k šikorému spektru návštěvníků Rudolfina, nevzpomínám si, kdy naposledy zazněla v Praze Elgarova Introdukce a Allegro pro smyčcové kvarteto a orchestr op. 47 . Je to sice skladba silně eklektická, zahraje-li se však způsobem, který jsem s úžasem vyslechl, pak se může i průměrná kompozice stát velkou. Nemalou zásluhu na tom mělo Vlachovo kvarteto Praha .
Právem nejvíce očekávaným číslem programu byl Mozartův Klavírní koncert A dur KV 488 . Sólový part přednesl se sobě vlastním stylovým a úhozovým perfekcionismem Ivan Moravec , též přítel Josefa Vlacha. Tak lahůdkové menu by se určitě líbilo i Wolfimu.
